Nalezeno 270 heslových statí.
antipasát | , -u m. (6. j. -u) meteor. proudění vzduchu v tropickém pásu ve výškách několika km nad zemí, mající… |
antipasta | , -y ž. (z it.) zbož. výrobek z marinovaných drobných ryb a zeleniny |
appassionato | [-si-ná-] přísl. (it.) hud. vášnivě, prudce; — zpodst. appassionato, -a s. hudební skladba n. věta v… |
arcipastýř | , -e m. 1. kniž. nejvyšší pastýř 2. círk. arcibiskup: a. solnohradský; arcipastýřský příd.: círk. a.… |
břichopas | , -a (mn. 1. -i, -ové, 6. -ech), břichopásek, -ska (mn. 1. -skové, -sci, 6. -scích), řidč. břichopas… |
cizopas | , -a m. (1. mn. -i, -ové) zř. cizopasník: zákeřný c. v těle živočicha; přen. je hejsek a c.; → zdrob… |
cizopasiti | (*-pasniti) ned. (3. mn. -í) (na čem; *v čem; *z čeho) vyživovat se z jiného organismu: tasemnice ci… |
cizopasník | , -a m. (6. mn. -cích) 1. zool. bot. cizopasný živočich n. rostlina; parazit: c-ci na salátu; nemoci… |
cizopasný | příd. 1. zool., bot. vyživující se z těla jiného (hostitelského) organismu živočišného n. rostlinnéh… |
dvojzápas | , -u m. (6. j. -e, -u) sport. dva zápasy hrané přímo za sebou: hokejový d. |
en passant | [án pasán] (fr.) kniž. mimochodem: řekl to jen tak en p.; šach. brát (pěšce) en p. |
faux pas | [fó pa] neskl. s. (fr.) hovor. chybný krok v jednání; společenská chyba, omyl, nedopatření: dopustil… |
husopas | , -a m. (6. mn. -ech) (-paska, -y ž.) pasák hus; husák |
impasibilita | , -y ž. (z lat.) kniž. necitelnost, bezcitnost, chladnost, nevášnivost: umělecká i. (Sez.) |
kompas | , -u m. (6. j. -u, -e) (z fr. driv. it.) přístroj k určování světových stran podle polohy magnetky: |
konipas | , -a m. (1. mn. -i, -ové) 1. zpěvný pták nápadný dlouhým ocáskem; zool. rod Motacilla: k. bílý; k. ž… |
†kozopas | , -a m. (6. mn. -ech) (kozopaska, -y ž.) pasák koz (Hol.) |
květopas | , -a m. (6. mn. -ech) brouček škodící na květech: zool. rod Tychius, Anthonomus aj.: k. jetelový; k.… |
laisser faire | , laisser passer [lesé fér, lesé pásé] (fr.) ekon. heslo klasického liberalismu (původně fyziokratů)… |
lampas | , -u m. (6. j. -u, -e) (z fr.) 1. text. vzorkovaná atlasová tkanina 2. zprav. mn. l-y široké pruhy n… |
laryngospasmus | [-az-], -mu m. med. křeč hlasivek; laryngospasmatický [-ty-], laryngospazmatický příd. |
laufpas | , -u m. (z něm.) zast. nespis. výpověď, vyhazov: nechceš dělat,... tady máš l. (Maj.) |
lipasa | [-áza], lipáza, -y ž. (z řec. zákl.) chem. enzym štěpící tuky |
mediopasivum | [-dy-sí-], mediopasívum, -va s. (z lat. zákl.) jaz. (v někt. starých jazycích indoevropských) sousta… |
napasený | příd. řidč. expr. blahobytně vyhlížející; tlustý, vypasený: n. tlusťoch; n-á tvář; v. též napásti |
napasovat | dok. ob. (co) přesně upravit, přizpůsobit, nařídit: n. do sebe součástky strojku |
†nápast | , -i ž. nástraha, léčka, úklad (Tyl) |
napastovati | dok. (co) natřít pastou: n. podlahu; n. si boty |
napospas | (ps. též na pospas) přísl. za kořist; všanc: dělníci bvli za kapitalismu vydáni n. vykořisťovatelům |
*odpásávati | (Lit. nov.), *odpasovati (Herb.) ned. k odpásati |
opas | , -u m. (6. j. -u, -e) †1. pás, opasek: kolem těla o. stříbrný (Wint.); v o-u složené psaní *2. též … |
opasek | , -sku m. (6. mn. -scích) (†opáska, -y ž., Havl.) 1. (dř.) část mužského oděvu, široký pás nošený ko… |
opaskový | příd. k opasek: o-á zbraň nošená na opasku: o. tanec s opasky |
opasovati | ned. k opásati (dok.) 1-4; opásávati: o. se řemenem; – o. si kolem beder meč; – o. kola železnými ob… |
pas | (dř. ps. též pass) přísl. (z fr.) vyjadřuje, že se hráč neúčastní hry (při hře v karty) |
pas | I [pa] neskl. s. (z fr.) tan. krok; — v. též faux pas |
pas | II, -u m. (6. j. -u, -e) (z něm. driv. fr.) úřední průkaz opravňující k něčemu: cestovní p. úřední p… |
pas | III, -u m. (6. j. -u) (z angl.) sport. přihrávka |
pasábl | neskl. příd. (z fr.) zast. hovor. dosti pěkný, obstojný, ucházející: p. to zde máte (Herrm.) |
pasácký | příd. k pasák 1-3: p-é písničky pastevecké, pastýřské; p-é ohně, hry; – zhrub. p-é tlupy; – zhrub. p… |
pasáctví | , -í s. 1. zaměstnání pasáka, pasení dobytka; pastevectví, pastýřství 1 2. zhrub. činnost pasáka nev… |
pasák | , -a m. (živ.) (mn. 1. -ci, 6. -cích) 1. (pasačka, -y ž.) kdo pase dobytek: obecní p. pastýř 1, past… |
pasant | , -a m. (pasantka, -y ž.) řidč. (z fr.) hovor. kdo místem jen prochází; přechodný návštěvník: na uli… |
pasáry | , -ů m. pomn. (z rom. zákl.) nář. výstřední kousky, rozruch, rámus: sotva se tu ohřál, dělá už takov… |
pasát | , -u m. (6. j. -u) (z it.) meteor. pravidelný vítr vanoucí směrem jihozápadním n. severozápadním; pa… |
pasátní | , pasátový v. pasát |
pasáž | , -e ž. (z fr.) 1. prostor s obchody ap., jímž se prochází do jiné ulice budovou n. spojenými budova… |
pasažér | (†pasažír Ner.), -a m. (pasažérka, -y ž.) (z fr.) poněk. zast. cestující: p-ři ve vlacích, autobusec… |
*pasažérstvo | , -a s. pasažéři, cestující (jako celek): p. třetí třídy (Čech) |
pasážník | , -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) (z fr. zákl.) hvězd. dalekohled k pozorování průchodu hvězd urč. ve… |
pasážový | v. pasáž |
pase | (dř. ps. též passe), -e ž. (z lat. zákl.) zast. hovor. záliba, libůstka, koníček, vášeň (Tyl) |
pasé | (dř. ps. passé) příd. (neskl.) (fr.) hovor. minulý; odbytý: to už je dávno p. |
pasečiti | ned. (3. mn. -í) les. kácet dospělý lesní porost, dělat paseku; pasečení pasečné hospodářství ○ před… |
pasečný | , paseční příd. k paseka: p-á, p. tráva, květena; les. p-é hospodářství způsob lesního hospodářství,… |
paséismus | [-sé-iz-] (dř. ps. též passéismus) (dř. též -ism), -mu m. (z fr. zákl.) kniž. 1. směr zdůrazňující m… |
paséista | [-sé-i-] (dř. ps. též passéista), -y m. (1. mn. -é) přívrženec paséismu; paséistický [-ty-] příd.: p… |
paseka | , -y ž. 1. místo v lese, na kt. byly vykáceny stromy; mýtina: na p-ce zrají jahody a maliny; slunná … |
pasekář | , -e m. (pasekářka, -y ž.) 1. obyvatel pasek (ve význ. 2), kopaničář: valašští p-i 2. hovor. expr. k… |
pasekářský | příd. k pasekář 1: p-á chalupa, dědina |
pasent | příd. (neskl.) (z něm.) poněk. zast. nespis. dobře padnoucí, přiléhavý: p. žaket (Bran.) |
pascha | , -y ž. (z řec. driv. aram.) náb. 1. velikonoce (židovské a pravoslavné) 2. velikonoční jídlo ze sla… |
pasiáns | (dř. ps. patience) neskl. n. -e ž. (z fr.) 1. hra v karty pro jednu osobu: hrát p.; celé odpoledne s… |
pasiflóra | , -y ž. (lat.) zahr. a bás. mučenka (bot.) |
pasigrafie | [-zi-], pazigrafie, -e ž. (z řec.) odb. mezinárodní znakové písmo sestavené tak, aby mu rozuměl přís… |
pasilalie | [-zilá-], pazilálie, pasilogie, pazilogie, -e ž. (z řec.) odb. mezinárodní umělá řeč, kt. by byla sr… |
pasínek | , pasinek, -nku m. nář. pastviště (Glaz.) |
pasinka | , -y ž. zast. a nář. krátká zástěra do pasu; pásnice II, pásmice, pasna (Třeb., Mor.) |
pasionál | (dř. ps. též passionál), -u m. (6. j. -e, -u) (z lat.) círk. sbírka životopisů světců n. mučedníků; |
pasírka | , -y ž. (z něm.) zast. slang. propustka, dovolenka (Neum.) |
pasírovací | příd. kuch. sloužící k pasírování: p. síto, strojek |
pasírovati | ned. (co) (z něm. driv. fr.) 1. kuch. protlačovat (ovoce n. potraviny) sítem n. strojkem 2. zast. ob… |
pasíř | , -e m. (pasířka, -y ž.) dělník, dř. živnostník, zabývající se výrobou pásů a předmětů z kovů růz. t… |
pasířský | příd. k pasíř: p-é zboží; p-á práce; p-á dílna; p. učedník; → přísl. pasířsky řidč.: drátěná košile … |
pasířství | , -í s. zaměstnání a dř. též živnost pasíře: vyučit se p. |
pasíva | v. pasivum |
pasivace | , -e ž. (z lat. zákl.) tech. vytváření tenké vrstvy chem. sloučeniny na povrchu kovu pro ochranu pře… |
pasivismus | [-iz-] (dř. též -ism), -mu m. (z lat. zákl.) negativní postoj k veřejné činnosti, zakládající se na … |
pasivista | , -y m. (1. mn. -é) kdo uplatňuje pasivismus |
pasivita | , -y ž. (z lat.) 1. kniž. poddajnost povahy; trpnost, nečinnost, netečnost, pasívnost (op. aktivita)… |
pasivní | [-sí-], pasívní (*pasivný Šal.) příd. (z lat.) trpný, nečinný, netečný; takový, kt. se přímo neúčast… |
pasivovati | I ned. ekon. slang. (co) uvádět jako pasíva, převádět v pasíva: p. náklady a výnosy |
pasivovati | II ned. i dok. tech. provádět, provést pasivaci |
pasivum | [-sí-], pasívum, -va s. (z lat.) 1. zprav. mn. pasíva soubor dluhů, závazků (op. aktivum); ekon. p-a… |
paska | , -y ž. (2. mn. -sek) řidč. pasačka (R. Svob.) |
paskonný | v. poskonný |
paskudit | v. paškudit |
paskvil | , řidč. hovor. expr. paškvil, -u m. (6. j. -u) (z it.) 1. (na co, koho; proti čemu, komu) kniha, člá… |
*paskvilant | , -a m. původce n. šiřitel paskvilů: podlost p-a (Havl.) |
pasna | , -y ž. zast. a nář. zástěra; pásnice II, pasinka, pásnice (Nov.) |
pásnice | II, -e ž. zast. a nář. šátek kolem pasu; zástěra do pasu; pasinka, pasna, pásnice; (Jir.); → zdrob. |
pasný | příd. miner. p-é hrany krystalu vodorovné n. šikmé, nesbíhající se v bodech vertikály |
pasocialismus | [-iz-], -mu m. nepravý socialismus; lži socialismus; -socialista, -y m. (1. mn. -é) nepravý socialis… |
†pasoman | [-zo-] (Wint.), †pazomán (Jir.), -u m. (6. j. -u) (z it.) pásek, prýmek, šňůrka; †pasomanový, †pazom… |
pasořitník | , -a (6. mn. -cích), řidč. pasořitec, -tce, pasořit, -a m. (*pasořitka, -y ž., Rais) zř. a zast. han… |
pasovati | I ned. i dok. (z něm.) 1. (koho, 4. p. na koho, co, řidč. za koho) povyšovat, povýšit do rytířského … |
pasovat | II ned. (z něm.) poněk. zast. ob. 1. slušet, padnout: šaty mu pěkně pasují 2. též pasovat se hodit s… |
pasovat se | I v. pasovat II 2 |
pasovat se | II ned. sloven. a nář. zápasit: pasoval se se psem (Herb.); (drak a lev) do boha se pasovali (Něm.) |
-pasovati | I jen s předp.: o-, pod-, pře-, při- |
-pasovati | II jen s předp.: po-, s- |
pasovka | , -y ž. (2. mn. -vek) text. tuhá tkanice k vyztužení pasu sukně |
pasovní | v. pasový I |
pasový | I (*pasovní Ner.) příd. k pas (cestovní): p-á prohlídka, kontrola; p-é oddělení |
pasový | II příd. k pás II: p-á linka |
paspal | , -u m. (6. j. -u) tráva tropů Nového světa, rostoucí na pampách, někdy pěstovaná jako obilnina; bot… |
paspárek | , -rku m. (6. mn. -rcích) (zprav. mn.) mysl. zakrnělý zadní prst u někt. druhů savců (např. u vepřů … |
paspart | , -u m. (6. j. -u), pasparta, -y ž. (z fr.) lepenková obruba obrazu; paspartový příd.: p. kartón |
paspole | , paspolka v. paspule |
pasport | (řidč. hovor. †pašport Haš.), -u m. (6. j. -u, -ě) (z fr.) †1. průvodní list, cestovní pas, průkaz (… |
pasportisace | [-tyza-], pasportizace, -e ž. ekon. sestavení, sestavování pasportů; pasportisační, pasportizační př… |
paspule | (*paspole Jir.), -e, paspulka (*paspolka Jir.), -y (2. mn. -lek) ž. (z fr.) úzký proužek z téže n. i… |
paspulování | , -í s. výzdoba paspulemi; lemování: šaty s p-m; – kožené p.; v. též paspulovati |
paspulovati | ned. (co) zdobit paspulemi: p. výstřih, rukávy ○ předp. za- |
pass- | v. též pas- |
passant | v. en passant |
passati | v. tempi passati |
passim | přísl. (lat.) na růz. místech, tu a tam, porůznu (při citování v textu) |
past | , -i ž. (mn. 3. -em, -ím, 6. -ech, -ích, 7. -tmi) 1. zařízení k chytání zvěře, zprav. škodné n. drav… |
pasta | , -y ž. (z it.) polotuhá těstovitá hmota sloužící k mazání, čištění, požívání ap.: p. na parkety; le… |
pastel | , -u m. (6. j. -u) (z it.) 1. barevná křída užívaná v malířství: malovat p-em 2. výtv. technika malo… |
pastelka | , -y ž. (2. mn. -lek) barevná tužka na kreslení: školní p-y; vybarvit výkres p-mi |
*pastelovati | ned. (co) malovat pastelem: malířky pastelovaly zákoutí s amory (Mach.) |
pastelový | v. pastel |
pastér | (dř. ps. též pasteur), -u m. tech. přístroj, v kt. se provádí pasterizace |
pasterisace | [-za-] (dř. ps. též pasteurisace), pasterizace, řidč. pasterace (dř. ps. též pasteurace), -e ž. odb.… |
pasterisovati | [-zo-] (dř. ps. též pasteurisovati) pasterizovati, řidč. pasterovati (dř. ps. též pasteurovati) ned.… |
pastevčí | příd. řidč. pastevci náležející, pastevcům vlastní; pastevecký: p. hůl; p. lidé (Šrám.) pastýři |
pastevec | (zast. a nář. pastvec Hol.), -vce m. (*pastevkyně, 2. mn. -yň, -yní, Něm., *pastevnice Hol., zast. a… |
pastevecký | (*pastevský Lum.) příd. k pastevec; pastýřský: p. způsob života; – p-é ohniště; p-á píseň; p. lid (O… |
pastevectví | , -í s. zaměstnání pastevce, pasení dobytka; pastýřství 1: kočovné p.; hist. stadium vývoje života p… |
pastevní | (*pastevný Baar) příd. k pastva 1: p. půda; zeměd. p. porost trvalé traviny určené za potravu pasouc… |
pastevnice | v. pastevec |
pastevnictví | , -í s. zeměd. pastevní hospodářství |
pastevský | v. pastevecký |
pastičkář | , -e m. (dř.) prodavač pastí, pastiček |
pastiche | v. pastiš |
pastilka | [-ty-] (2. mn. -lek), řidč. pastila, -y ž. (z fr.) lisovaný léčivý n. pochutinový přípravek plochého… |
pastinák | [-ty-] (*pastrnák Ner., *paštrnák Něm.), -u m. (6. mn. -cích) (z něm. driv. lat.) rostlina pěstovaná… |
pastiš | [-tyš] (dř. ps. též pastiche), -e m. i ž. (z fr.) odb. literární, hudební n. výtvarné dílo napodobuj… |
pastopečka | (2. mn. -ček), pastopka (2. mn. -pek), -y ž. bot. zakrnělý kvítek v květenství trav |
pastor | , -a m. (živ.) (1. mn. -ři, -rové) (pastorka, -y ž.) (z lat.) círk. evangelický duchovní; → ž. pasto… |
pastor | I, -a m. (neživ.) (4. j. -a, 1. mn. -y) †1. hra míčem, pasák: hrát p-a (Rais) 2. nář. pálka (A. Mrš.… |
pastorace | , -e ž. (z lat.) círk. duchovní správa; pastorační příd.: p. práce; p. ústředí |
pastorála | , -y ž. (z lat.) liter. idylická skladba s pastýřskými motivy; hra s pastýřskými motivy doprovázená … |
pastorále | neskl. s. (z lat.) hud. instrumentální skladba n. její část mající ráz pastýřské písně |
pastorálka | , -y ž. (2. mn. -lek) (z lat. zákl.) 1. círk. část praktické teologie o duchovní správě; pastorální … |
pastorální | příd. 1. (řidč. též pastorálový) k pastorála; k pastorále: p. hra, píseň, symfonie pastýřská, pastor… |
pastorát | , -u m. (6. j. -u, -ě) (z lat.) farní úřad protestantů v bývalém Rakousku-Uhersku (Nov.) |
pastorek | , -rka m. (mn. 1. -rkové, -rci, 6. -rcích) (†pastorče, -te s., Čel.) (pastorka, -y, pastorkyně, -ě, |
pastorek | I, -rku m. (6. mn. -rcích) stroj. ozubené kolečko s malým počtem zubů (u diferenciálu, v hodinovém s… |
pastorela | , -y ž. (z lat.) hud. menší vokální n. instrumentální skladba s náměty z pastýřského života; vánoční… |
pastorka | I, II v. pastor a pastorek, -rka |
pastorkový | příd. k pastorek, -rku: stroj. p. pilník druh hodinářského pilníku |
pastorkyně | v. pastorek, -rka |
†pastorní | příd. nevlastní: p. syn (Rais) pastorek |
pastornice | , -e ž. zahr. odrůda zimních hrušek |
pastorovat | ned. hovor. vykonávat, vést pastoraci: už asi týden pastoroval v Havlově pouze kaplan (Baar) |
pastorský | , pastorství v. pastor |
pastosita | [-óz-], pastózita, -y ž. (z it. driv. řec.) med. odulost spojená s nezdravým, těstovitým vzezřením; … |
pastosní | [-óz-], pastózní příd. (z it. driv. řec.) 1. med. vyznačující se pastózitou: p. dítě; p. vzhled kůže… |
†pastoušek | , †pastušek, -ška (mn. 1. -škové, -šci, 6. -šcích) (*pastuška, -y, Preis.) m. (pastuška ž. v. t.) pa… |
pastouška | (2. mn. -šek) (řidč. pastuška v. t., *pastušina Svob.), -y ž. (kdysi) obydlí pro obecního pastýře n.… |
pastovati | ned. (co) natírat, napouštět pastou: p. parkety, linoleum ○ předp. na- |
pastový | v. pasta |
pastóz- | v. pastos- |
pastrnák | v. pastinák |
†pastucha | , -y, †pastuch, -a (Kub.) m. (mn. 1. -ové, 6. -ších) (†pastuchyně, -ě ž., 2. mn. -yň, -yní) pastýř 1… |
pastuš- | v. též pastouš- |
pastuší | příd. řidč. pastuchovi náležející, vlastní; pastýřský, pastušský: p. hůl, bič; p. tobolka kokoška pa… |
pastuška | , -y ž. (2. mn. -šek) 1. řidč. pastouška: obecní p.; byl bych tátovi p-u zlatem pobil (Hol.) *2. k p… |
pastušský | příd. řidč. k pastucha; pastýřský, pastuší: p-á chýše, hůl (Ner.) |
pastva | , -y ž. (2. mn. -tev) 1. pasení (dobytka, husí): hnát na pastvu; p. nastane, škola přestane (Něm.); … |
pastvec | , pastvice v. pastevec |
pastvina | , -y ž. pozemek, na kt. roste pastevní porost; pastvisko, pastviště, pastva 4: horská p.; žírná p.; |
pastvinář | , -e m. kdo se zabývá pastvinářstvím; (dř.) majitel pastvin pro chov dobytka |
pastvinářský | příd. týkající se pastvinářství: p-é družstvo; p-á oblast |
pastvinářství | , -í s. zeměd. zakládání a obhospodařování pastvin a jejich využívání k chovu dobytka: horské p. |
pastvinatý | příd. řidč. oplývající pastvinami, pokrytý pastvinami: p-é stráně; p. kraj |
pastvinný | (*pastvinový Preis.) příd. k pastvina: p. porost; p-á půda; zool. křísek p-ný |
pastvisko | , -a (2. mn. -sk, -sek), pastviště, -ě (2. mn. -šť) s. pastvina, pastva 4: obecní p.; p-sko na svahu… |
pastvištní | příd. k pastviště: p. porost |
pastviti (se) | ned. (3. mn. -í) mysl. a ryb. (o zvěři a o rybách) přijímat potravu; pást se 1; krmit se: v oboře (s… |
pastýř | , -e m. 1. (též pastýřka v. t.) kdo se zabývá pasením dobytka; pastevec: obecní p.; troubení p-ů; ♦ |
*pastýřit | ned. (3. mn. -í) být pastýřem, pást dobytek: p. po otci (Baar) |
pastýřka | , -y ž. (2. mn. -řek) 1. k pastýř: p. stáda ovcí 2. ob. žena pastýře |
pastýřský | příd. k pastýř; pastevecký, pasácký: p-á salaš, chýše; p-á hůl; p. pes sloužící k hlídání stád; p-á … |
pastýřství | , -í s. zaměstnání pastýře, pasení dobytka; pastevectví, pasáctví 1 |
pastýřstvo | , -a s. řidč. pastýři (jako celek) (Staš.) |
pasuňk | , -u m. nář. pastvina, pastviště (Herb.) |
pasus | (dř. ps. též passus), pasu m. (z lat.) kniž. odstavec, úryvek, úsek (písemného n. mluveného projevu,… |
*pasvětlo | , -a s. (2. mn. -tel) mdlé, slabé světlo (Til., Zey.) |
pasvit | , -u m. (6. j. -u) řidč. mdlý, slabý svit: měsíční p.; za ranního p-u |
*pasvoboda | , -y ž. lžisvoboda (Opol.) |
paškudit | , řidč. paskudit ned. nář. (co) znešvařovat, kazit, poškozovat: jazyk český se paškudí (Herrm.); co … |
polocizopasník | , -a m. zool., bot. polocizopasný živočich n. rostlina; hemiparazit; polocizopasný příd. zool., bot.… |
pospas | , -u m. (z it.) †1. (zprav. mn. pospasy) lahůdka, zákusek; hody 1: poručil si ještě "kousek sýra na … |
pozápas | , -u m. (6. j. -e, -u) sport. zápas hraný po hlavním zápase (op. předzápas): v p-e se utkala družstv… |
propasírovati | dok. kuch. (co) k pasírovati: p. maliny; propasírovaná zelenina |
propast | , -i ž. (mn. 1., 4. -i, 3. -em, 6. -ech, 7. -mi) 1. hluboká rokle s příkrými stěnami: srázná, hlubok… |
propastný | (*propastní) příd. kniž. týkající se nějak propasti; připomínající ji (hloubkou, srázností, ponurost… |
propasťovitý | příd. řidč. připomínající propast: p-é jeskyně (R. právo); p-é stěny (Mah.) |
*prostopasý | příd. bás. 1. nemající (ani) pás, nahý: p-á Venuše (Čech) 2. prostopášný: zbujnost p-á (Čech) |
prozápasiti | dok. (3. mn. -í) řidč. (co) strávit (čas) zápasem; probojovat: p. zbytek života (Herrm.); — prozápas… |
předzápas | , -u m. (6. j. -e, -u) sport. zápas, utkání ap. před začátkem hlavního zápasu, utkání |
†přepasek | , -sku m. (6. mn. -scích), †přepáska, -y ž. (2. mn. -sek) pás I 1 (Čel.) |
přepasírovati | dok. kuch. (co) propasírovat: p. maliny (na šťávu) |
přepasovati | v. přepásávati |
připasovat | dok. ob. (co) přesně upravit, přizpůsobit, nařídit: p. klíč k zámku; p. roury do sebe |
radiokompas | , -u m. (6. j. -u, -e) sděl. tech. samočinný palubní rádiový zaměřovač udávající odchylku podélné os… |
repase | [-se], -e ž. (z fr.) stroj. rozebrání, prohlídka stroje s případnou opravou po zkušebním běhu |
samospasitelný | (†samospasný Klicp., Čech) příd. náb., jinak zprav. iron. n. hanl. mající výhradní moc spásy n. vůbe… |
*skotopas | , -a m. (mn. 1. -i, -ové, 6. -ech) pasák skotu, skoták 1 (Hol.) |
†spasenec | , -nce m. (v náb. pojetí) kdo je spasen (Koll., Suš. aj.) |
spasení | , -í s. 1. (v náb. pojetí) umožnění věčného života; spása 1: církev učila, že jen v církvi je s. (Z.… |
spasitel | , -e m. 1. (ps. též Spasitel) náb. Kristus, kt. podle bibl. tradice a křesťanské víry umožnil svou s… |
spasitelný | příd. poněk. zast. 1. řidč. mající moc spásy (ve význ. 1); jsoucí jejím zdrojem: církev jedině s-á (… |
spasitelský | příd. k spasitel; vykupitelský: náb. zrození s-ého děťátka (John) Krista; – kniž. s-é poslání, dílo;… |
spasitelství | , -í s. řidč. spasitelská činnost: diletanti s. (K. Čap.) |
spasiti | dok. (3. mn. -í, rozk. spas, trp. -sen) (koho, co) 1. (v náb. pojetí) umožnit někomu spasení 1: círk… |
spasma | [-zm-], spazma, -tu s., spasmus, spazmus, -mu m. (6. j. -u) (z řec.) kniž. a odb. křeč: milostné spa… |
spasmofilie | [-zmofí-], spazmofilie, -e ž. (z řec.) med. náklonnost, sklon ke křečím; -filní [-fi-] příd.: s. dět… |
spasmolytický | [-zm-ty-] příd. (z řec.) med. uvolňující křeče: s-é účinky léku |
spasmus | v. spasma |
spásný | , poněk. zast. spasný příd. přinášející spásu, záchranu: s-á myšlenka; s. čin, nápad prospěšný; s-é … |
spastický | v. spasma |
spastviti se | dok. (3. mn. -í) ryb. (o rybách) přijmout potravu, nakrmit se |
spolupasažér | , -a m. poněk. zast. spolucestující (Klost.) |
*spoluzápasník | , -a m. kdo společně s někým o něco zápasí: předčit své s-y (Vrchl.) |
šanžé pasé | (dř. ps. changez-passez) (fr.) kouzelnická formule; též neskl. s. kouzelnická proměna: š. p. pouťový… |
tempi passati | [-sáty] (it.) kniž. minulé, staré časy (Mach.) |
topas | , topaz, -u m. (6. j. -u, -e) (z lat. driv. řec.) miner. různě zbarvený polodrahokam, zprav. průhled… |
trapas | , -u m. slang. expr. trapná, nepříjemná situace, událost: byl z toho pěkný t. (R. právo) |
trpaslictví | , -í s. biol., med. trpasličí vzrůst, nanismus |
trpasličí | , poněk. zast. trpaslický (*trpaslí Ner.) příd. 1. týkající se trpaslíka (ve význ. 1): t. obyvatelé;… |
trpaslík | (ob. trpajzlík, *třepaslík Wint.), -a (*trpásek, -ska, 1. mn. -skové, Mař.) m. (6. mn. -cích) (trpas… |
třepaslík | v. trpaslík |
ťulpas | , -a, řidč. -e (1. mn. -ové), ťulpa (nář. ťula Těsn.), -y m. (z něm. driv. maď.) ob. hanl. hloupý, n… |
*ťulpasovitý | příd. mající vlastnost ťulpasů, přihlouplý (Šal.) |
upas | , -u m. (6. j. -u) (z mal.) prudce jedovatý tropický strom; bot. rod Antiaris; upasový příd.: u. str… |
*útlopasý | příd. štíhlý, útlý v pase: ú-é děvče (E. F. Bur.) |
velepastýř | , -e m. zř. zast. arcipastýř 2 (círk.), arcibiskup, biskup I (Mach.); velepastýřský příd.: v-á berla… |
*všespasitelný | , *všespásný (R. právo), *všespasný příd. přinášející spásu všem: v-itelná civilisace (Ath.); všespa… |
vypasenec | , -nce m. řidč. expr. vypasený člověk; tlouštík: v. tukem překypující (Herrm.) |
vypasený | příd. expr. (o zvířatech) dobře vykrmený; (o člověku) nadměrně živený; tlustý 3, otylý: v-á husa; v.… |
vypasovat | dok. ob. (co) upravit (oblek) přiléhavě k tělu: kabát vypasovaný v bocích |
vyzápasiti | (si) dok. (3. mn. -í) řidč. (co) zápasením získat, dobýt; vybojovat (si) 1: v. si přidělování úloh (… |
zápas | , -u m. (6. j. -e, -u) 1. bojové utkání, střetnutí zprav. dvou protivníků n. dvou stran o vítězství;… |
*zápasek | , -sku m. (6. mn. -scích) místo za pasem, zápasí: klíče visící v z-u (Havl.) |
zapasený | příd. řidč. (o dobytčeti) takový, kt. se zapásl: z-é dobytčátko (Krásn.); přen. expr. tak jsme byli … |
zápasí | , -í s. řidč. zast. místo za pasem (ve význ. 1): vytrhla mu ze z. dýku (Hol.) |
zápasící | , -ho m. (zápasící, -í ž.) zprav. mn. poněk. kniž. kdo zápasí (ve význ. 1); zápasník: prudké oddycho… |
zápasiště | , -ě s. (2. mn. -šť) místo, kde se zápasí; aréna 1: protivníci vstoupili na z.; zprav. přen. oblast … |
†zápasitel | , -e m. zápasník: z. s osudem (Lum.) |
zápasiti | ned. (3. mn. -í) 1. (s kým, čím; ~; řidč. čím) utkávat se v zápase (ve význ. 1); potýkat se 1, bojov… |
zápasivý | , řidč. zápasný (†zápasní Jg.) příd. kniž. 1. příznačný pro zápas (ve význ. 1), svědčící o zápasení … |
zápasní | v. zápasivý |
zápasnický | příd. k zápasník: mladá z-á generace; z-á aréna; z. vzhled, výraz; ovládat orchestr z-mi gesty (Řez.… |
zápasník | , -a m. (6. mn. -cích) (zápasnice, -e ž.) kdo zápasí, účastní se činně zápasu: statný z.; z. s býky;… |
zápasný | v. zápasivý |
zapasovat | dok. slang. (co kam) vpravit 2, zasadit 1: z. do záhybu sukně zip; z. rouru do komína; — zapasovat s… |
zápasový | příd. k zápas 3: sport. publ. mezinárodní z-á zkušenost; z. ráz tréninku; → přísl. *zápasově: z. nej… |
zapaspulovati | dok. (co) k paspulovati; zalemovat: z. okraj rukávu |
*zpasivisovati | [-zo-], *zpasivizovati dok. kniž. (koho, 4. p.) učinit pasívním (Šal.) |
zpasivnělý | , zpasívnělý příd. poněk. kniž. takový, kt. zpasívněl (Šal., Kar.) |
zpasivněti | , zpasívněti dok. (3. mn. -ějí) poněk. kniž. stát se pasívním: bolestí otupěl a zpasívněl |
zpasivniti | , zpasívniti dok. (3. mn. -í) poněk. kniž. (koho, co) učinit pasívním: z. dítě přílišnou péčí |
zpaskudit | v. zpaškudit |
zpasterisovati | [-zo-] (dř. ps. též zpasteurisovati), zpasterizovati dok. odb. (co) k pasterizovati (ned.): z. mléko |
zpaškudit | (Herrm.), zpaskudit dok. (3. mn. -í) zast. ob. expr. (co) pokazit 1, zkazit 1, znešvařit: dílo je př… |