patro, -a s. (2. mn. -ter) 1. poschodí: první, druhé p.; bydlit v třetím patře; přen. expr. měl hodně v prvním patře (Herb.) byl podnapilý; v. též spatra 2. věc připomínající tvarem, podobou, umístěním patro 1: horn. oddíl dolu ve svislém směru, horizont, obzor; bot. rostlinné p. soubor rostlin v porostu dorůstající jisté výše: mechové, bylinné, stromové p. 3. místo ve stodole nad mlatem, kam se skládá obilí 4. nář. trám ve stropě, nade dveřmi ap.: p. dveří, předsíňky (A. Mrš.) 5. přepážka mezi ústní a nosní dutinou: (při žízni) jazyk se lepí na p.; anat. tvrdé p. palatum durum, palatum (jaz.), měkké p. palatum molle, velum (jaz.); expr. zdrob. patérko, -a s. (Preis.) (6. mn. -ách)