pavouk (ob. pabouk Poláč.), -a m. (6. mn. -cích) 1. osminohý členovec, u něhož hlava srůstá s hrudí (v hlavohruď) a kt. má na zadečku zprav. snovací bradavky: p-ci snovají pavučiny; zool. p-i řád Araneida 2. (nář. též babouk Svět.) expr. mrzout, morous, samotář, podivín: je to divný, mrzutý, starý p. 3. (zprav. mn.) expr. znepokojivá myšlenka; starost, vrtoch: mít v hlavě p-y; nasadil mu do hlavy p-y; zdrob. k 1 pavouček v. t.