plán, -u m. (6. j. -u) (z lat. zákl.) 1. úmysl, záměr, projekt: smělý, velkolepý, geniální p.; nekalý, ďábelský p.; mocenské plány imperialistů; dělat (si), kout, poněk. zast. strojit plány; prozradit p.; uskutečnit své plány; (z)hatit, (z)křížit, (z)mařit něčí plány; mít něco v plánu; mít s někým, něčím plány něco zamýšlet; plány do budoucna; v plánu je stavba mostu; nejde (nehodí se) mi to do plánu; měl bych takový p. 2. předem stanovený rozvrh něčeho, co má být prováděno: p. práce, výstavby, elektrifikace ap.; energetický p.; cestovní p. dispozice; plnit, splnit, překročit, dohnat p.; kolektivní, individuální plány; ekon. časový p. organizace úkolu jeho rozvrhem na urč. časovou jednotku; hospodářský p.; národohospodářský p.; státní plán rozvoje národního hospodářství ČSSR; dlouhodobý, krátkodobý p.; hodinový p.; dvouletý, pětiletý p.; měsíční, čtvrtletní p.; výhledový, perspektivní, státní, resortní p.; prováděcí, operativní p. podle kt. se úkol přímo provádí; podnikový p. určující činnost podniku v urč. období; výrobní, finanční p.; směrný p. výstavby; dílčí plány; hlavní ukazatelé plánu; investiční p.; nositel plánu; horn. těžební, porubní p.; zeměd. osevní, krmný p.; p. nákupu; družstevní p., voj. mobilizační, operační p.; škol. učební, studijní p. 3. půdorysné vyznačení (menšího úseku) krajiny n. stavebního díla, zeměp. geometricky podobná zmenšenina horizontálního průmětu krajiny: polohopisný p.; stav. stavební p. projekt; zastavovací, územní p.; tech. mazací p. stroje 4. horn. slang. úsek dolu, důlní pracoviště: starý nezaplavený p. opuštěné šachty (Fuč.) 5. výtv. prostorové plány prostorové vrstvy v obraze, tvořící jeho hloubku 6. (z rus. a z fr.) jaz. hledisko (aspekt), z kt. jazyk posuzujeme (zkoumáme); jistá stránka urč. jazykových jevů jako celku; rovina: p. zvukový, významový, mluvnický ap.; zdrob. k 1, 3 plánek, -nku (6. mn. -ncích), expr. k 1 pláneček, -čku (6. mn. -čcích, -čkách) m.