plniti ned. (3. mn. -í) 1. (co čím) činit plným něj. prostor ap.; naplňovat, vyplňovat; (řidč. co do čeho) dávat, skládat až do plnosti: p. láhve pivem; p. si kapsy penězi, přen. vydělávat mnoho peněz; – p. mléko do lahví; přen. tesknota plnila jejich srdce 2. (co) uvádět ve skutek; splňovat, uskutečňovat, vykonávat, provádět: p. svědomitě povinnosti, závazky, úkoly, usnesení; p. plán těžby; ochotně p. něčí vůli; p. slovo, slib; práv. činit zadost svému závazku, plniti se ned. 1. stávat se plným: hřiště se plnilo; ulice plnící se zástupy 2. stávat se skutkem; splňovat se, uskutečňovat se: sen se plní; předpověď se začala p. †3. Nabývat plných tělesných tvarů: líce se jí neplnilo (Jir.) ○ předp. do-, na-, na- se, pro-, pře-, s-, vy-, za-; nás. plnívati, plnívati se