podlaha, -y ž. 1. rovně upravená spodní plocha místnosti ap.: parketová, prkenná, xylolitová, cihlová p.; mýt, drhnout p-u; p. vagónu, mostu; expr. hudba od p-y řízná; hrát od p-y svižně, rázně; vzít něco od p-y od základu, rázně, důkladně 2. nář. strop (Herb.); půda (Baar) †3. nevelký trámec, tyč, kolík: ploty s p-mi hodně vylámanými (Jir.); zdrob. podlážka v. t.