pokrok, -u m. (6. mn. -cích) 1. vývoj zahrnující v sobě změny k lepšímu: dělá v učení značné p-y; p. v organizaci práce 2. společenský rozvoj směřující k vyšším vývojovým formám (např. k lepší, dokonalejší společenské organizaci ap.): technický, sociální p.; p. ve školství; p. v rozvoji výrobních sil; být brzdou p-u; vítězství p-u nad reakcí pokrokových sil n. snah; fronta míru a p-u †3. postup: p-y ohně (Podl.)