pomoc, -i ž. (mn. 1., 4. -i, 3. -em, -ím, 6. -ech, -ích, 7. -emi) 1. přispění v nouzi, v nesnázích, v něj. činnosti ap., poskytnutí prostředků k dosažení něčeho; podpora 3: přijít někomu na p.; přispět p-í; nabídnout p. při práci přispění; potřebovat p.; poskytovat přestárlým lidem veřejnou p.; přivolat p., na p., kniž. ku p-i; volat o p.; p-i se nedovolá; p., hoří!; zdolat chorobu za p-i antibiotik; dokončit dílo s p-í přátel; nemocnému už není p-i; to je krátká (snadná) p. to je jednoduché, snadné; jaká(ž) p. co naplat, nic platno; komu není rady, tomu není p-i (pořek.) kdo si nedá poradit, musí nést následky; med. první p. první ošetření osob stižených úrazem n. náhlým onemocněním; práv. právní p. kt. poskytuje soud n. orgán státní správy jiným osobám n. orgánům 2. věc poskytovaná k podpoře; příspěvek; osoba n. osoby poskytující podporu, přispění: peněžitá p. syna otci; dostat veřejnou p.; – posádka, posílena p-í (Jir.) pomocným vojskem 3. zast. ob. věno: dá mu dceru s p-í (Jir.); zdrob. pomůcka v. t.; v. též pomocí předl.