popel, -a, -u, zast. -e m. (j. 3., 6. -u, zast. -i) 1. zbytek po spálení něj. látky: vybírat p. z kamen; odvážet p.; sopečný p.; p. spáleniště; oklepávat p. z cigarety; přen. bás. šedá barva, šedé zabarvení, něco šedého: p. mraků (Jir.); p. úsvitu (Šrám.), kniž. ust. spoj. obrátit, položit něco p-em spálit; nepřátelé obrátili p-em celou ves; lehnout p-em být stráven požárem; výr. dřevný, kostní p.; hut. olověný p. olověný stěr 2. spálené n. zetlelé pozůstatky zemřelých: uložit p. do urny; mrtvoly rozpadlé v p.; kniž. pokoj p-i jeho; je prach a p. dávno zemřel; zdrob. popílek v. t.; expr. *popelíček, -čka, -čku m. (Hol.)