potomek, -mka m. (6. mn. -mcích) (potomkyně, ž., 2. mn. -yň, -yní) 1. kdo z někoho pochází v přímé linii (dítě, vnuk atd.): poslední p. starého rodu; přímí p-ci; p-ci po meči, po přeslici; p-yně sveřepých vojáků (Til.) 2. příslušník něj. hnutí v pozdějších generacích: p. husitů; čeští bratří, p-ci Husovi (Pal.); zdrob. potomeček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích)