podpoušťka

(2. mn. -těk) (ob. podpouštka, podpouška), -y ž. poněk. zast. nakyslá pikantní omáčka k úpravě hlavn…

polopoušť

, -tě ž. území mající částečně vlastnosti pouště: step přecházející v p.; polopouštní, polopoušťový

poušť

, -tě ž. 1. rozsáhlá pustá krajina bez rostlinstva: africká p.; pokus o zavlažení pouště; ticho jako…

poušťadlo

, pouštědlo, pušťadlo, -a s. (2. mn. -del) (dř.) nástroj k pouštění krve: doktor vyňal lesklé poušťa…

pouštka

, poušťka v. poustka

pouštní

, řidč. poušťový příd. kniž. k poušť 1: p. ráz území; p. charakter rostlinstva; p. písek, vítr; p-é …

propoušť

v. propust

samospoušť

, -tě ž. fot. zařízení fotografických přístrojů, které samočinně stiskne spoušť

spoušť

I, -tě ž. 1. opuštěné, pusté místo, samota; pustina 1: strom vyrůst má z té spoušti? (Mach.); kameni…

spoušť

II, -tě ž. zařízení, jímž se něco uvádí v činnost, spouští: s. pušky; stisknout s. fotografického ap…

spoušťadlo

v. spouštědlo

spouštědlo

, spoušťadlo, -a s. nář. chodská slavnost po ukončení přástek: na "spouštědlo" musejí s nimi (ženami…

*spoušťka

I, -y ž. (2. mn. -těk) spoušť I 2: kdo si bude považovat toho místa vzdor té spoušťce (po povodni) (…

*spoušťka

II, -y ž. (2. mn. -těk) spouštění: nechodíval jako jiní na spoušťky kohoutů po domech (Wint.)

spoušťový

příd. k spoušť II: s. mechanismus; tech. s-á páka