práce, -e ž. (7. j., mn. 2. prací, 3. pracím, 6. pracích, 7. pracemi) 1. (obecně) účelná, užitečná činnost prováděná s vynaložením urč. tělesného n. duševního úsilí: fyzická, duševní p.; polní p.; p. v domácnosti; těžká, lehká p.; být unaven prací; odpočinek po práci; stroj nahrazuje práci mnoha lidí; cílevědomá, prospěšná p.; plody pilné p.; v ust. spoj. dát se, pustit se do p.; být v plné práci; jít po své práci; mít mnoho, hodně p.; nemít nic na práci; dát si s něčím práci udělat to pořádně; expr. udělal pěkný kus p.; nebýt k žádné práci nebýt jí schopen; mít se k práci; p. mu jde od ruky pracuje hbitě, rychle; p. šla rychle kupředu zdárně pokračovala; mít (s něčím) plné ruce p., mít p. nad hlavu (expr.); být do práce jako oheň, lev, kat (expr.) pracovat pln elánu, horlivě a rychle; být v práci levý; hladit práci pracovat málo a povrchně; bez p. nejsou koláče (přísloví) kdo chce něčeho dosáhnout, musí pracovat; neměl nic jiného na práci než to honem někomu povědět bez otálení, horlivě spěchal to povědět; p. kvapná málo platná (přísloví); do takové p. nic není; fyz. součin síly a dráhy, po kt. působí síla: jednotka p. (erg) 2. činnost tělesná n. duševní jako společenský jev; takováto činnost jako zdroj výdělku, obživy; zaměstnání: p. v dolech, v průmyslu, v zemědělství; mít vztah k práci; p. osvobozená od vykořisťování; kolektivní p.; naše ústava zajišťuje právo na práci používat práce jako zdroje existence; ochrana a bezpečnost p.; nové formy, metody p.; organizace p.; hodnocení p.; Svátek p. První máj; Čest práci! (soudružský pozdrav); Řád p. vyznamenání; – dostat, mít (dobrou) práci; být bez p.; hledat, najít práci; propustit někoho z p.; chodit do p.; přijít z p.; konec p. pracovní doby; domácká p.; (dř.) úřady pro zprostředkování p., zprostředkovatelny p.; ekon. cílevědomá činnost lidí, kterou přizpůsobují přírodu z urč. hlediska svým potřebám: společenská p.; společenská dělba p.; produktivní p.; živá, mrtvá, nutná p.; produktivita p.; podn. hosp. p. v úkolu, úkolová; p. přes čas, přesčasová; škol. p. v dílnách, na pozemcích (předmět) 3. činnost duševní n. tělesná (n. soubor činností), zprav. odborného rázu, zaměřená k dosažení něčeho n. k vyrobení něčeho; činnost v někt. oblasti lidského snažení vůbec: výsledky p.; sledovat postup prací; tvořivá p.; konat přípravné, pomocné p.; samostatná vědecká p.; výzkumné p.; stavební, zámečnické p.; zalesňovací p.; kancelářské p.; záchranné p.; státní katalog prací; ženské ruční p. (pletení, háčkovaní, vyšívání ap.); – konat záslužnou osvětovou práci mezi lidem; politická p.; masová výrobní p.; masová kulturní p.; dobrovolná p. v tělovýchovném hnutí; ilegální p.; p. pro národ; p. pro mír 4. úsilí, námaha (k jisté činnosti potřebná): to mi dalo (hodně) p.; škoda p.; co to stálo p., než jsem ho přemluvil; expr. s ním je těžká p. potíž, svízel; s tebou je p.! 5. způsob, ráz činnosti zřejmý na provedení něčeho; to, co jí bylo vytvořeno: ruční p.; strojová p.; jemná umělecká p.; čistá p.; kamna rokokové p. (Jir.); japonská p.; mistrovská p.; – stáří této vzácné řezbářské p. 6. činnost zaměřená k urč. úkolu; to, co je jejím předmětem n. materiálem: zadat, svěřit někomu důležitou práci; uložit, rozdělit práci; začít, dokončit práci na něčem; pokračovat v práci; p. se daří; ob. vzít něco do p. začít na něčem pracovat; to je v práci pracuje se na tom; slang. umí vzít za práci dobře, rychle pracuje; přen. expr. vzít někoho do p. (též do prádla) začít se jím důkladně nějak zabývat, začít mu domlouvat, vyslýchat, cepovat ho ap.; mít někoho v práci; – má rozdělanou nějakou práci; přinést si práci domů; odložila práci (z rukou); hovor. to je jeho p. zásluha, vina 7. to, co má něj. činností vzniknout n. co jí vzniklo: téma disertační, diplomové p.; p. z oboru fyziky; literární p. výtvor; soupis vědeckých prací; souborná výstava Alšových prací děl; výstavka žákovských prací; školní písemná p.; nejlepší p. byla odměněna; truhlář poznal svou práci 8. činnost, chod 2, fungování 1 (stroje n. orgánu): p. stroje, motoru; p. srdce, ledvin; – p. rukou, nohou (při sportovním výkonu ap.) způsob jejich uplatnění; expr. zdrob. prácička, -y ž.: obstarával různé drobné práce a p-y; jemná p.; to byla p.!