pracoviště, s. (2. mn. -šť) místo, kde se pracuje (ve význ. 2), budova, místnost ap. určená, vybavená pro práci: bezpečnostní opatření na p-ích; být dobrým hospodářem na svém p-i; být vždy včas na p-i; jednotlivá p. Československé akademie věd (ústavy ap.); odb. část výrobního prostoru přidělená pracovníkovi n. pracovní skupině, vybavená výrobním a pomocným příslušenstvím, základní organizační jednotka podniku ap.