princ, -e m. (1. mn. -ové, -i) (princezna v. t.) (z něm. driv. fr.) nepanující mužský člen panovnického n. knížecího rodu, syn panovníka, knížete: královský p.; korunní p. následník trůnu; p. manžel manžel panující královny; pohádka o zakletém princi; čeká na nějakého prince, přen. expr. ženicha bohatého, krásného ap.; přen. expr. narodil se jim p. syn; expr. zdrob. princátko, -a s. (6. mn. -ách): strojit dítě jako p.