ruka, -y ž. (mn. 1., 4. ruce, 2. rukou, 3. rukám, 6. rukou, rukách, 7. rukama) 1. nejdolejší část horní končetiny (s prsty), sloužící k práci a k držení předmětů; celá lidská horní končetina; paže: prsty levé ruky; mozolnaté, upracované ruce; mít jemné, drsné ruce; žilnatá, stařecká r.; malá ženská r.; vzít do ruky, držet v ruce knihu; uchopit věci pravou rukou, do pravé ruky; přendat něco z pravé ruky do levé; položit někomu ruku na rameno; podat, stisknout někomu ruku (na pozdrav); políbit ženě ruku; strčit ruce do kapes; sepnout ruce; klavírní skladba pro čtyři ruce; šít v ruce (ne na stroji); kreslit od ruky bez pravítka a j. pomůcek; podepsat něco vlastní rukou vlastnoručně; hádat z ruky z rýh na dlani; – zlomit si ruku v předloktí; nést kabát přes ruku, dítě na ruce; unesu to v jedné ruce; hlasovat zvednutím pravé ruky; natáhnout ruku po něčem; držet se oběma r-ma; lomit r-ma; dovede stát na rukou; má abnormálně dlouhé ruce; ust. spoj. kluk samá r. samá noha vytáhlý a hubený; mnohá spojení, často frazeologizovaná, mají častěji i význ. přen.: nosit někoho na rukou s láskou o něho pečovat; vztáhnout na někoho ruku tělesně ho potrestat, udeřit ho; pozdvihnout proti někomu (vražednou) ruku pokusit se ho udeřit, zabít; vložit na sebe ruku (kniž.) spáchat sebevraždu; dát někomu, klepnout někoho přes ruce (čast. přes prsty) pokárat, zpražit ho; chytit někoho za ruku (při něčem) přistihnout při (špatném) činu; dívat se někomu do ruky sledovat ho při práci; dát (vložit) za někoho ruku do ohně zaručit se za něho; mnout si ruce projevovat spokojenost, radost, často škodolibou; mít radost; sprásknout ruce velmi se podivit, zhrozit se; mávnout nad něčím rukou vzdát se naděje na něco, osobní účasti; mýt si ruce odmítat odpovědnost, vinu ap.; bránit se r-ma nohama všemožně; chytit se něčeho oběma r-ma dychtivě, ihned projevit zájem ap. o něco; špinit si s něčím ruce zabývat se něčím nečestným; vy dva si můžete podat ruce, můžete se vzít za ruce jste oba stejní (zprav. stejně špatní); podej čertu prst a bude chtít celou ruku (pořek.) (o nadužívaní dobré vůle); složit slib do něčích rukou někomu něco (závazně) slíbit; udělat, změnit něco obratem ruky bez rozmýšlení, rychle; je živ (jen) z ruky do úst nuzně, ze dne na den; ob. zobe (zhrub. žere) z ruky je krotký, neostýchavý; – (od toho) ruce pryč! do toho se nepleťte, do toho nezasahujte ap.; ruce pryč od Kuby! (publ.); ruce vzhůru! vzdej(te) se; ruku líbám, ruce líbám (v buržoazním prostředí) pozdrav dávaný zprav. ženám; v. též rukulíbám; – v někt. takovýchto spojeních se uplatňuje v různé míře a) význ. blízkosti, dosažitelnosti n. vůbec něj. vzdálenosti: být po ruce, mít něco po ruce, při ruce, na dosah ruky blízko, pohotově, vítězství (konec ap.) už je na dosah ruky téměř jisté; obchod ap. je u ruky příhodně blízko; z ruky nevhodně daleko; dát si něco k ruce do blízkosti; být (dán) někomu k ruce (stále) k dispozici; děvče paní k ruce pro všechny práce; mít zprávy, dovědět se něco z první ruky přímo; z druhé ruky nepřímo, od jiných; sebere všecko, co mu přijde pod ruku na dosah, do rány; přijít, padnout někomu do rukou náhodně se s ním setkat; čte všecko, co se mu dostane do ruky, pod ruku nač (náhodně) přijde; musíš mít něco v ruce (až půjdeš na úřad) při sobě (jako doklad); ten výnos jsem ještě neměl v ruce nečetl jsem jej; kniha je pořád v rukou stále ji někdo čte; jít z ruky do ruky (při tanci ap.) (o někom, něčem přecházejícím od jednoho k druhému) těšit se velkému zájmu; prodávat, kupovat pod rukou neoprávněně, načerno; mizet pod rukou, pod r-ma velmi rychle; roste mu to pod rukou, pod r-ma přibývá mu toho rychle; nemůže s tím být hotov, má stále nové problémy; dostat peníze na ruku v hotovosti; hotově zaplaceno; dát někomu něco na ruku (ob.) naznačit, a tím usnadnit; upozornit ho na něco; b) význ. práce, zabývání se něčím, činnosti, jednání vůbec: přiložit ruku k dílu začít usilovně pracovat, zprav. na společném díle; neví, co dřív do ruky vzít co dřív začít dělat; má mnoho práce; má (s něčím) plné ruce práce velmi mnoho; práce jí jde od ruky, jen jí pod r-ma hraje pracuje hbitě, rychle; umí to vzít do ruky je obratný, dovedný; umí si s tím poradit; má zlaté ruce je velmi dovedný; má šťastnou (nešťastnou) ruku dovede (nedovede) vhodně zasáhnout, rozhodnout, jednat; mít ve všem, dávat někomu volnou ruku volnost v jednání; má pevnou ruku je rázný, rozhodný (při řízení, vedení něčeho); má lehkou ruku je obratný; zř. rozhazovačný (Neff), v tom se projevuje zkušená r., r. mistra zásah zkušeného člověka, mistra; zkušenost, mistrovství; v tom je možno poznat ženskou ruku práci, zásah ženy; udělat něco vlastní rukou sám, osobně; má svázané ruce nemůže jednat podle vlastní vůle (pro něj. ohledy); má obě ruce levé je neobratný, nemotorný; všecko jí padá z ruky je nešikovná, nic se jí nedaří (z rozčilení ap.); bez toho je jako bez ruky neví si rady; knihu, karty ap. nevezme za celý rok do ruky nikdy nečte, nehraje karty ap.; složit ruce do klína přestat pracovat, rezignovat; chodit se založenýma r-ma, s r-ma v kapsách nečinně; zahálet; ani rukou (čast. prstem) (pro nikoho) nehne vůbec nic (pro nikoho) neudělá; ob. ruce mu jdou od práce (dozadu) je líný, vyhýbá se práci; svrbí mě r. (též dlaň) chtěl bych někomu nabít (v. dále); c) význ. peněz, majetku: brát oběma r-ma, r-ma nohama (ob.) bezostyšně se dávat uplácet; jednou rukou dávat a druhou brát nedávat nic zadarmo; dávat se zištnými úmysly; být zištný; rozdávat plnýma r-ma velmi štědře; začít s holýma r-ma bez peněz, bez ničeho; přijít, vrátit se s prázdnýma r-ma bez peněz; bez dárku; s prázdnou, s nepořízenou; jeho r. byla vždy otevřená byl štědrý; aby měl člověk pořád ruku v kapse stále platil; má čisté ruce je poctivý; nepřijímá úplatky; ob. svrbí mě r. (též dlaň) dostanu asi peníze (v. i b); d) (zprav. mn.) význ. vlivu na něco, někoho, moci nad něčím, někým, držení, vlastnění něčeho, vlády, převahy nad něčím, někým: mít něco, někoho v rukou, být v něčích rukou v moci; držet něco (pevně) v rukou, v ruce rozhodovat o tom, disponovat tím; vzít něco do rukou, do ruky vzít si to na starost, do své moci, odpovědnosti, energicky se ujmout něj. záležitosti; dostat někoho do rukou do své moci, pod svůj vliv; padnout do něčích rukou dostat se do něčí moci; nepustit, nedat něco z rukou, z ruky nevzdat se vlastnictví něčeho, rozhodování o něčem; dát někomu peníze do rukou do vlastnictví, k volnému disponování; odevzdat něco do něčích rukou do jeho vlastnictví; dát mu to na starost, do jeho moci, odpovědnosti ap.; vymkla se mu, vymklo se mu to z ruky ztratil nad ní, nad tím vládu; všecko jde, prochází jeho r-ma o všem rozhoduje, je informován; to je (není) v našich rukou v naší moci, v našem rozhodování; mít v něčem ruce (čast. prsty) mít vliv v něčem, účastnit se něčeho; má dlouhé ruce (čast. prsty) velký vliv, velkou moc; e) význ. osoby n. instituce, kt. je původcem činnosti n. nositelem moci, vlivu, kt. má něco v držení, vlastnictví ap.: být v dobrých (pravých, špatných, zlých) rukou, dostat se do dobrých (pravých, špatných, zlých) rukou u dobrého (nejvhodnějšího, špatného, zlého) člověka, k dobrému,... člověku; každá r. je dobrá pomocník; vláda silné ruky energického člověka, energická; r. Páně nade mnou (zast., Erb.) Pánbůh; kniž. hledat dělné ruce (pilné) pracovníky; dílo zločinné ruky zločince; zemřít rukou katovou být popraven katem; černá r. organizovaná n. neorganizovaná skupina teroristů; tajná teroristická organizace; majetek přešel do rukou státu, do soukromých rukou do vlastnictví státu, soukromníka; octnout se v rukou spravedlnosti v moci soudu; tvrdá r. zákona (na ně dopadla) (stihl je) zákonný trest; (doléhá na nás) r. osudu (stíhají nás) nepříznivé události ap.; poněk. zast. majetek církevních institucí byl zabrán světskou rukou (Bass) světskou mocí; – dotkla se ho r. Páně (zast.) umřel; f) význ. pomoci, podpory, ochrany, součinnosti, přátelství: držet nad někým (ochrannou) ruku ochraňovat ho; podat někomu pomocnou ruku poskytnout pomoc; přiložit ruku k dílu dát se s chutí, s vervou do něj. práce, vypomoci při něčem; hrál mu do ruky podporoval ho; pracovali si do ruky vzájemně se podporovali; jít, postupovat s někým ruku v ruce společně, v dohodě; to jde ruku v ruce jedno souvisí s druhým, jedno vyplývá z druhého; je s ním jedna r. velmi zadobře; je s hanbou ap. jedna r. nevychází z hanby ap.; už je r. v rukávě dohodli se o něčem (zprav. o svatbě); r. ruku myje (pořek.) za úsluhu úsluha; je jeho pravou rukou nejlepším, nepostradatelným pomocníkem; g) ve význ. záruky, ujištění ap.: dát někomu na něco ruku slíbit podáním ruky; ruku na to, že přijdeš, že to uděláš (o slibu stvrzeném podáním ruky); v. též rukoudání; h) význ. manželství, sňatku: nabídnout ženě ruku sňatek; ucházel se o její ruku chtěl, aby se za něj provdala; žádal dívku (rodiče dívky) o ruku (o její ruku) o sňatek; poněk. zast. podat ruku muži (Šmil. aj.) provdat se za něho; – anat. část horní končetiny od zápěstí (hřbet ruky, dlaň a prsty); zool. přední končetina primátů; sport. (při kopané) chyba vzniklá tím, že se hráč (mimo brankáře v pokutovém území) dotkne míče rukou: udělat, pískat ruku; těl. stoj na (n. o) rukou; fot. brát snímky z ruky bez stativu; odb. vydání poslední ruky poslední, na kt. měl autor účast; stav. vyzdívání přes ruku vnější strany budovy z jejího vnitřku; zeměd. připouštění z ruky řízené, výběrové (op. volné); úř. znamení ruky tři křížky místo podpisu, neumí-li n. nemůže-li osoba psát; pošt. do vlastních rukou, do rukou, k rukám poznámka na poštovní zásilce, že smí být vydána pouze adresátovi osobně; práv. rukou společnou (a nerozdílnou) solidárně; (dř.) prodej z volné ruky (při exekučním řízení) nikoli dražbou, ale přímo zájemci; věrná r. svěření něj. hodnoty k jejímu spravování a nakládání s ní sjednaným způsobem: správce, správa k věrné ruce; hist. práv. mrtvá r. (za feudalismu) nemovitý círk. majetek, kt. se nedědil a zř. zcizoval 2. co má podobu ruky: plechová r. návěstidla; mechanické ruce označení pro různá (též dálkově ovládaná) manipulační zařízení nahrazující lidské ruce 3. rukopis 1, písmo 2: podle ostrých tahů poznal jeho ruku; vše je psáno stejnou rukou; mít vypsanou ruku 4. ve spoj. levá, pravá r. (boční) strana; levice 2, pravice 2: dveře po pravé ruce na pravé straně; šel po její levé ruce po levém boku; fyz. pravidlo pravé, levé ruky (v nauce o magnetismu); motor. pravidlo pravé ruky (o přednosti v jízdě); zdrob. ručka v. t., ručička v. t., expr. ručinka, ručenka, -y ž.: hebounké r-y