ryba, -y ž. 1. vodní živočich dýchající zprav. žábrami a pohybující se pomocí ploutví: sladkovodní, mořské ryby; chytat ryby; uzené ryby; je zdráv jako r. naprosto; je jako r. je zdravý; je nemluvný; mlčí jako r. nic neprozradí; tam je jako r. ve vodě ve svém živlu, čilý; zůstat jako r. na suchu bez pomoci, bez prostředků; r. páchne od hlavy chyba je už ve vedení; malé ryby (jsou) také ryby (pořek.) i malé úspěchy ap. mají význam; není ani r., ani rak projevuje se neurčitě, je nijaký, nerozhodný, obojetný; r. a host (na) třetí den smrdí (přísloví) dlouhá návštěva není (pro hostitele) příjemná; zool. ryby nižší obratlovci odkázaní životem na vodu, dýchající žábrami a mající končetiny přeměněné v ploutve, třída Pisces; rybn. generační, plemenné, matečné, plevelné ryby; kuch. r. načerno, namodro 2. hvězd. Ryby jméno dvanáctého souhvězdí zvířetníku 3. (čast. mn.) polygr. nesprávně rozmetaná písmena; tiskové chyby tím vzniklé; zdrob. k 1 †rybice, -e (Havl., Hál. aj.), rybka, -y ž.: zlaté rybky v akváriu; zool. plevelné rybky; zdrob. rybička v. t.