sen, snu (ale ze sna) m. (6. mn. snech, ale ve snách) 1. vybavování představ a prožívání dějů ve spánku; představy n. děje ve spánku: spánek beze snů; mít zlé, divoké sny; zdál se mi krásný s.; probudit se ze zlého snu; věřit na sny; žít jako ve snu krásně, příjemně, idylicky; chodit jako ve snách jako v mátohách; to by mě ani ve snu nenapadlo; toho bych se nebyl nadál ani ve snu vůbec ne; mít živý s. jako skutečnost 2. výtvor obrazotvornosti, (neskutečná a obyč. krásná, prchavá) představa; iluze 1, vidina, přelud 1, snění, blouznění: spřádat nejrůznější sny; když není skutečnost, ať blaží s. (Něm.); putoval za svým snem přeludem 3. nesnadno uskutečnitelná n. dostupná tužba, touha, toužebné přání, plán: vyplnil se mi dávný s.; nesplnitelné sny; marné sny; smělý s.; přeměňovat sny ve skutečnost 4. něco velmi krásného, prchavého, pomíjivého: krátký žití s.; s. první lásky 5. kniž., běžné ve spoj. ze sna spánek (op. bdění 1): procitnout ze sna; být vytržen ze sna probuzen; spát snem (čast. spánkem) spravedlivých; už dávno spí svůj věčný s. je pochován