sestoupiti (†sstoupiti Tyl, Hol. aj.) (3. mn. -í, rozk. -stup), poněk. zast. a řidč. sestoupnouti (min. -pl, podst. -pnutí) dok. 1. (odkud; kam; ~) dostat se chůzí, krokem dolů, z vyššího místa na nižší (op. vystoupit): s. s kopců do údolí sejít; s. do podzemí; s. o schod níže; s. s koně sesednout; s. z kočáru; přen. s. z umělecké výše k běžnému průměru; náb. sestoupení Ducha svatého seslání; přen. expr. ve spoj. sestoupil na ně duch svatý osvítil je, pochopili něco, dostali něj. nápad ap. 2. řidč. (~; kam) pozbýt na hodnotě, klesnout (na nižší stupeň v něj. zařazení): s. na nižší (kulturní) úroveň; mužstvo sestoupilo do II. ligy (op. postoupilo); sestoupiti se (†sstoupiti se Pal.), poněk. zast. a řidč. sestoupnouti se dok. 1. poněk. zast. stoupnout si (blízko) k sobě, dohromady, jeden k druhému; seskupit se: sestoupit se do kruhu (kolem někoho); nechali práce a sestoupli se (Pfleg.) shlukli se; oba hloučky se sestoupily (Pujm.) †2. (též *sestoupiti Havl., *sestoupnouti Sab.) shromáždit se, sejít se 2 (k poradě ap.): sestoupit se v radu (Jir.); k radě (Svět.); rada kněží se sestoupla (Vrchl.); studentstvo se v spolek sestoupilo (Svob.) založilo si spolek; ned. sestupovati, s. se