oslon-

, osloň- v. též osln-, oslň-

†oslona

, -y ž. záře, svatozář: spanilá o. mu vroubila tvář (Kubín); přen. o. neomylnosti (Koll.)

přisloniti

v. přicloniti

slon

, -a m. (1. mn. -i, řidč. expr. -ové) 1. savec mohutného těla s nozdrami protaženými v chobot: mohut…

slona

, slon- v. clona, clon- a sluniti, s. se

slonbidlo

, řidč. slombidlo, zlombidlo (*zlambidlo Jir., *strombidlo Čap.-Ch.), -a s. (2. mn. -del) ob. expr.

sloně

v. slůně

sloní

příd. ze slona pocházející, slonům vlastní: s. chobot, kly; tlustá s. kůže; s. mládě; s. troubení; p…

slonice

, -e ž. samice slona

slonina

, slonin- v. slonovina, slonovin-

sloninec

, -nce m. místo zařízené pro slony (popř. jiné tlustokožce) chované v zajetí

slonovina

(*slonina Zey. aj.), -y ž. bílá, slabě nažloutlá zubovina sloních klů; slonová kost: soška řezaná ze…

slonovinový

(*slonovinný Vávra, *sloninový Preis.) příd. k slonovina: s-á hůlka; s-á rukověť revolveru (Hol.); k…

slonovitý

příd. podobný slonu, připomínající slona: s-í savci; s-é nohy, pohyby sloní

slonový

příd. k slon; týkající se slonoviny, z ní vyrobený; zast. sloní: s-á kost slonovina; (hůl se) s-ou r…

*slonský

příd. k slon: expr. stavět tlustou s-ou zeď (mezi básníka a obecenstvo) (Šal.); → přísl. *slonsky: e…

slůně

, sloně, -te s. sloní mládě: párek slůňat

veslonohý

příd. zool. mající veslovací nohy: v-zí ptáci (např. kormorán, pelikán); — zpodst. -nozí, -hých m. m…

záslon-

v. záclon-