speciální, kniž. speciálný (Šal. aj.) (méně vhodně specielní) příd. (z lat.) mající zvláštní, osobitý charakter, zaměřený, určený jen k urč. věci, k urč. cíli; zvláštní: s. případ, problém; s. metoda; s. měření; s. předpis, ustanovení; s. studie; s. nadání; s. zájmy; s. výcvik; s. prodejna; s. zboží, výrobek; hut., stav. mající vlastnosti zlepšené přísadami, vhodné pro urč. účel: s. ocel legovaná, slitinová; s. cement, beton; s. vozovky typy vozovek zvláštního provedení n. ze zvláštního materiálu; piv. s. pivo silné, vícestupňové; zeměp. s. mapa podrobná topografická mapa středního měřítka (na rozdíl od generální); voj. s. druhy vojsk zabezpečující činnost pozemního vojska (ženijní, spojovací aj.); tech. určený, přizpůsobený pro zvl. práci, pro urč. výkon: s. stroje, nástroje, nářadí; s. bruska, klíč, měřidlo; dopr. s. tarif (pro dopravu) vymykající se normálním podmínkám; přísl. speciálně: s. vyškolení lékaři; hovor. situace v Evropě a s. v Československu zvláště pak; podst. speciálnost, -i ž.