Nalezeno 61 heslových statí.

bezesporný

(*bezesporý) příd. kniž. nesporný, jistý, zaručený, samozřejmý, zřejmý: b. účinek; b. vítěz; b-á hod…

Bospor

, -u m. průliv spojující Černé moře s Marmarským; bosporský příd.

diaspora

[dy-], -y ž. (z řec.) rozptýlení národnostní n. náboženské skupiny, pův. soudržné, v cizím prostředí…

endospora

, -y ž. bot. výtrus (u hub) uzrávající uvnitř mateřské buňky (op. exospora)

exospora

, -y ž. bot. výtrus (u hub) uzrávající vně mateřské buňky (op. endospora)

makrospora

, -y ž. bot. samičí (větší) výtrus rostlin nekvetoucích (tajnosnubných)

mikrospora

, -y ž. bot. samčí (menší) výtrus rostlin nekvetoucích (tajnosnubných)

nesporný

příd. takový, o kt. nemůže být sporu, pochyb; nepochybný, jistý, nepopíratelný, zřejmý, samozřejmý, …

nesportovec

, -vce m. kdo nepěstuje sport: posluchači sportovci i n-i

nesportovní

příd. 1. nemající vztah ke sportu; nemající znaky sportovce n. předpoklady ke sportování: n. typ 2.

nesporý

příd. řidč. takový, kt. málo vydá, dlouho nevydrží, málo vydatný; nevydatný: n-á postava (Hol.); n-á…

odtransportovati

dok. (koho, co) přepravit transportem jinam: o. vězně do koncentračního tábora; o. raněné; o. vojska

pasport

(řidč. hovor. †pašport Haš.), -u m. (6. j. -u, -ě) (z fr.) †1. průvodní list, cestovní pas, průkaz (…

pasportisace

[-tyza-], pasportizace, -e ž. ekon. sestavení, sestavování pasportů; pasportisační, pasportizační př…

peronospora

[-pó-], -y ž. (z řec.) zeměd. druh cizopasné plísně napadající zejm. vinnou révu; choroba jí způsobe…

přetransportovati

dok. (co, koho) přemístit transportem; přepravit 1, převézt 1: p. zboží

spor

, -u m. 1. střetnutí zájmů n. názorů; rozepře, svár, neshoda 2, konflikt, hádka 1: mezi oběma závody…

spora

, -y ž. (z řec.) bot. výtrus: spory hub, mechů, kapradin

sporadický

[-dy-] příd. (z řec.) kniž. řídce se vyskytující; ojedinělý 2, vzácný, řídký 2: s. jev; s. případ; s…

sporák

, -u m. (6. mn. -cích) (z něm. zákl.) kamna s plotnou k vaření: plechový, kachlový, smaltovaný s.; s…

sporangie

, -e ž. (z řec.) bot. výtrusnice

sporný

příd. 1. mající něj. vztah ke sporu (ve význ. 1, 2); jsoucí předmětem sporu (ve význ. 1, 2): s-á sku…

sporo

v. sporý

sporo-

(z řec.) první část složených slov spojující část druhou s významem řec. slova spóros semeno, a to 1…

sporofyl

, -u m. (6. j. -u) bot. plodolist

sporofyt

, -u m. (6. j. -u) bot. fáze rostliny, kt. vytváří nepohlavní výtrusy (spory); diploidní fáze

*sporolistý

příd. mající málo listů: s-é růže (Mach.)

†sporota

, -y ž. šetrnost: evangelická prostota a s. (Koll.)

†sporovati

, řidč. †sporovati se ned. (~; oč) vést spor: dvě sporující strany (Čel.); sporování o majetek (Vanč…

sport

I, -u m. (6. j. -u) (z angl.) 1. tělesná cvičení, pohybová činnost, hry ap. prováděné zprav. soutěži…

sport

II, -u m. (6. j. -u) (z angl.) zeměd., zahr. náhle vzniklá odrůda (sorta) rostliny při šlechtění (zv…

sporťák

, -a m. slang. kdo se zabývá sportem, zvl. sportovní redaktor

sporťák

I, -u m. (6. mn. -cích) hovor. sportovní dětský kočárek: dvouletý capart ve s-u; zdrob. sporťáček,…

sportiště

v. sportoviště

sportka

, -y ž. sázková hra, v kt. se sází na vylosování růz. druhů sportů označených čísly: výsledky sazky …

sportovati

ned. pěstovat sport(y): sportuje i ve stáří; sportovali v zimě v létě ○ předp. za- si

sportovec

, -vce, řidč. poněk. zast. sportovník, -a (6. mn. -cích) (Sez., Čap.-Ch.) m. (sportovkyně, ž., 2.…

sportoviště

(*sportiště Lid. nov.), s. (2. mn. -šť) místo, kde se provozuje sport I

sportovní

příd. k sport I 1: s. výkon; s. utkání; s. hry; s. hřiště; s. organizace; s. gymnastika; s. veřejnos…

*sportovnický

příd. souvisící se sportováním, týkající se sportovců: vymykala se s-ému dívčímu průměru (H. Dvoř.);…

*sportovnictví

, s. pěstování, sportu, záliba ve sportu (Vach.)

sportovník

v. sportovec

sportsman

[-men i -man], -a m. (sportsmanka, -y ž.) (z angl.) řidč. poněk. zast. sportovec: s. tělem i duší; r…

sportumilovný

příd. řidč. milující sport I 1: s-á veřejnost, mládež; podst. -milovnost, -i ž.

sporulace

, -e ž. (z řec. + lat.) bot. tvoření výtrusů (spor)

sporý

příd. (2. st. -řejší) 1. fyzicky zdatný, statný, ale přitom nevelký: stařík byl malý, ale s.; hubený…

sporýš

, -e m. bot. bylina s málo listy a s fialovými kvítky; bot. rod Verbena: s. lékařský

transport

, -u m. (6. j. -u, -ě) (z lat.) 1. doprava 1, přeprava, převoz 1 osob n. věcí: raněný nebyl schopen …

*transportace

, -e ž. transportování, transport 1: snazší t. (Lum.)

transportér

, -u m. (z fr.) tech. zařízení pro plynulou dopravu materiálu pomocí nekonečného pásu; dopravník: me…

transportka

, -y ž. tech. slang. řidč. transportér: potrhané t-y (Olb.)

transportní

v. transport

transportovati

ned. i dok. (koho, co) dopravovat, dopravit, převážet, převézt s doprovodem, asistencí: t. zajatce, …

úspora

, -y ž. (*úspor, -u m., Heyd.) 1. (zprav. mn.) něco uspořeného, zprav. peněžitý majetek: nastřádat ú…

-úsporniti

jen s předp.: z-

úsporný

příd. k úspora 1. vztahující se k úspoře (ve význ. 1): ú-á opatření hospodárná; ú-é hospodaření; škr…

všesportovní

příd. týkající se všech sportů, souvisící s pěstováním všech sportů: v. hry

vysportovaný

příd. řidč. sportem otužený, vytrénovaný: v-é tělo (Lid. nov.)

zasportovat si

dok. (s chutí) se věnovat něj. dobu sportování (v. za- II): z. si o dovolené; z. si na novém stadión…

zoospora

, -y ž. bot. rejdivý výtrus

zúsporniti

[s-ú- i zú-] dok. (3. mn. -í) (co) učinit úsporným, úspornějším: z. výrobu, provoz