spor, -u m. 1. střetnutí zájmů n. názorů; rozepře, svár, neshoda 2, konflikt, hádka 1: mezi oběma závody vznikl s.; došlo mezi nimi k prudkému sporu srážce; dostali se spolu do sporu; měli spolu spory různice; o tom nemůže být sporu; je to beze sporu (ps. též bezesporu) skvělý výkon nesporně 2. soudní rozepře: soudní s.; vleklý s.; práv. projednávaná právní záležitost; řízení při jejím projednávání 3. rozdílnost názorů, stanovisek; neshoda 1, nesrovnalost 1, nesouhlas 2, rozpor 1: jeho přesvědčení je ve sporu se skutečností; s. mezi láskou a povinností; mat. rovnice jsoucí ve sporu navzájem si odporující; expr. zdrob. sporeček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)