srdce, -e s. 1. dutý kuželovitý sval působící svým smršťováním pohyb krve v cévách: lidské s.; s. je uloženo v hrudi; mít zdravé, nemocné s.; tlukot s.; s. jí začalo rychleji tlouci; dokud mu s. v těle bije, přen. dokud je živ; ust. spoj. nosit dítě pod srdcem (o ženě) být těhotná; mnohá spojení, často frazeologizovaná, mají častěji i význ. přen.: cítit bolest u s. mít lítost, zármutek; mít s. jako v kleštích pociťovat úzkost; někdy to s. stáhne; – expr. jeho s. tlouklo jen pro rodinu žil jen pro ni; s. nám nad tím usedalo pociťovali jsme silnou lítost; s. to mohlo matce utrhnout; bolelo ho s., ale musil to udělat (udělal to) nerad, s lítostí; udělat něco s krvácejícím srdcem; – mít s. v krku cítit jeho bušení až v krku (zprav. při něj. rozčilení); s. jí radostí poskočilo; – mít s. na pravém místě být dobrý, přející, spravedlivý ap.: s. by s každým rozdělil je přející, nesobecký; – ruku na s., je to pravda? (ujištění o pravdivosti); nosit s. na dlani (zř. na talíři Bran.) být otevřený 6; přen. kniž. jako by i s. země zabušilo jaru na uvítanou (Herb.); kniž., často publ. nejpodstatnější část, nejdůležitější činitel: tady, ve strojovně, je s. továrny; být srdcem a duší kolektivu; Ostrava, ocelové s. republiky; v někt. frazeologizovaných spojeních se uplatňuje význam citového zaujetí n. význam plné intenzity, opravdovosti: udělat něco s lehkým (těžkým) srdcem bez lítosti, bezstarostně (s lítostí, nerad); nechci ti dělat těžké s. způsobovat ti starost, zarmucovat tě; nebylo nám lehko, bylo nám těžko u s.; to mi leží na srdci tíží mou mysl, dělá mi starosti; kámen jí spadl ze s. ulevilo se jí; – nemoci něco přenést přes s. smířit se s tím, snést to; klást někomu něco na s. důrazně mu to připomínat; brát si něco (zpravidla nějaké poučení) k srdci dbát toho, řídit se tím; – pověz, co máš na srdci co tě trápí, o co chceš požádat ap.; expr. ty obrázky ho chytily za s. upoutaly ho; to mi nepřirostlo k srdci to jsem si neoblíbil, nezamiloval; odpadnout někomu od s. (Hol., Maj.) přestat jím být milován; – nejde to od s. není to upřímné; mluvit od s. upřímně, opravdově; od s. se zasmát upřímně, srdečně; přát někomu něco z celého s.; je mi to ze s. líto; anat. levé, pravé s. levá, pravá část srdce; med. pancéřové s.; sportovní s.; kuch. dušené hovězí s. 2. poněk. kniž. citový zájem; cit 1 (zprav. náklonnost, láska); duševní, zejm. citová stránka, duševní život člověka, jeho smýšlení, cítění; nitro 2: pochopit něco spíš srdcem než mozkem; dát se vést srdcem; s. jí kázalo, aby to udělala; toužit celým srdcem po vlasti; rozdělit své s. mezi vlast a rodinu; milovat celým srdcem; jít za hlasem s. řídit se při něj. rozhodování (zejm. o sňatku) náklonností, láskou; volit muže podle s.; mít už s. zadané být zamilován; dáma jeho s. vyvolená; – čekat s neklidem v srdci; s. plné rozporů; co bouřilo v jeho srdci; na dně s. chovat naději; modlit se s vroucím srdcem; vložil do těch slov celé své s.; lidé se umějí přetvařovati, kdo jim vidí do s.? (Šmil.); nahlédnout do dětských srdcí seznámit se s duševním, zejm. citovým životem dětí; vepsat se do s. lidu získat si jeho trvalou lásku; otevřít někomu své s. odhalit své nitro, svěřit se mu; vylévat někomu své s. svěřovat se mu se svými city, bolestmi; mít dobré, zlaté s. být dobrý, přející; udělat něco z dobroty s.; mít měkké s. podléhat snadno citu, snadno povolit; mít tvrdé s., mít s. z kamene, nemít s., být bez s. být necitelný, nesmiřitelný ap.; co na srdci, to na jazyku (pořek.); – bylo to tak hezké, až se na to s. smálo; mít, co s. ráčí vše podle libosti 3. odvaha, zmužilost: roznítit skleslé s. (Ner.); zprav. v ust. spoj. dodat si s.; nemít s. něco učinit (z citových důvodů); mít lví s. být statečný, srdnatý, odvážný; mít zaječí, babské s. být zbabělý; expr. s. mu spadlo do bot, měl s. v botách (zhrub. do kalhot, v kalhotách) ztratil odvahu, měl strach 4. kniž. hruď 1, prsa 1: nosit na srdcí škapulíř (Něm.); přivinout někoho k svému srdci obejmout ho 5. kniž. člověk jako nositel něj. citu: milující mateřské s.; dvě milující se s. se shledala; (v něžném oslovení n. označení milované bytosti:) sbohem, s. moje; České s. dobročinný spolek působící na konci I. světové války a po ní 6. kniž. střed: Čechy leží v srdci Evropy; v srdci lesa; poupata přijala až v samé svém s. včely (R. Svob.) 7. věc n. kresba ap. připomínající srdce stylizovaným tvarem: perníkové s. z pouti; milenci vyryli s. do kůry stromu; s. vyříznuté v lenochu selské židle ozdobný otvor v podobě srdce; kart. mn. barva v kartách označená červenými srdci, červené: vynést s. 8. co nějak srdce připomíná vůbec: s. zvonu kovová bicí součást zavěšená uvnitř zvonu; tech. unášecí s. (u obráběcích strojů) upínací nářadí srdcovitého tvaru; zdrob. srdíčko, srdéčko, srdečko v. t.