středověk, -u m. 1. dějep. doba mezi starověkem a novověkem: dějiny s-u 2. bot. s. rostlinstva střední (druhohorní) vývojové období rostlinstva; středověký příd. k 1: s-cí rytíři; s-é hrady; s-á literatura eschatologická medievální; s-é rukopisy; s-á studia medievalistická; s. ráz uličky, města; s-é názory, též hanl. krajně konzervativní, zkostnatělé; archit. s-é slohy vzniklé v středověku; přísl. středověce (*-věčně Ner., *-věky Šal.): expr. bavit se s. (Ner.) staromódně; podst. středověkost, -i ž. 1. řidč. středověký ráz: slavnosti s-í svou nám odcizelé (Havl.) †2. středověk 1: dějiny národův ve s-i (Pal.)