Nalezeno 64 heslových statí.

bezstátní

příd. uspořádaný nikoli ve formě státu: b. společnost; přísl. -státně; podst. -státnost, -i ž.

celostátní

příd.: c. konference; c. ústředí; c. plánování, měřítko; c. zájem; c. platnost; I. c. spartakiáda; →…

dostáti

dok. (1. j. -stojím, rozk. -stůj, min. -stál, podst. -stání, přech. min. -stáv) 1. řidč. (kde, co) p…

intestátní

příd. (z lat.) práv. ustanovený dědickými zákonnými předpisy (nikoli závětí): i. dědic; i. posloupno…

majestát

, -u m. (6. j. -u, -ě) (z lat.) 1. nejvyšší panovnická moc; označení panovnické hodnosti, panovnický…

majestátní

(*majestátný) příd. (z lat.) k majestát; vznešený, velebný, důstojný: m. zjev, postava; m. příroda; …

majestátnost

, -i ž. 1. vlastnost něčeho n. někoho majestátního; majestát: m. soudu; m. hradu; královská m. †2. M…

mezistátní

příd. jsoucí, uskutečňovaný mezi státy: m. silnice; m. smlouva; m. sportovní styky; m. utkání mezi r…

mimostátní

příd.: m. korporace

*nadstát

, -u m. (6. j. -ě) instituce postavená nad státy: vytvořit n. (Vach.)

nadstátní

příd. stojící nad státem, nad státy: n. orgán; n. moc; podst. nadstátnost, -i ž.

nastát se

dok. i ned. (1. j. -stojím, rozk. -stůj, min. -stál) strávit, trávit mnoho času stáním (v. na- II): …

nestátní

příd. takový, kt. není státní: n. školy, divadla, silnice; n. cenné papíry; podst. nestátnost, -i

obstáti

dok. (1. j. -stojím, rozk. -stůj, min. -stál, přech. min. -stáv) *1. (též †ostáti Něm.) (kde) vydrže…

†odevstáti

dok. (1. j. -vstanu, rozk. -vstaň, min. -vstal, podst. -vstání) odejít: chci ze služby školské o. (W…

odstálý

II, řidč. odstátý příd. dlouhým stáním nějak změněný: o-á (o-tá K. Čap.) voda zteplalá; o-é pivo zvě…

odstáti

I (†odstati) dok. (1. j. -stanu, rozk. -staň, min. -stál, †-stal, podst. -stání, přech. min. -stav)

odstáti

II, odestáti dok. (1. j. -stojím, rozk. -stůj, min. -stál, podst. -stání, přech. min. -stáv) (co) st…

odstátniti

dok. (3. mn. -í) řidč. (co) zbavit státního vlivu n. charakteru: odstátnění rafinerií nafty (v Rakou…

odstátňovati

ned. řidč. k odstátniti: odstátňování různých institucí

odstátý

v. odstálý II

ostáti

v. obstáti

podestát

dok. nář. (koho, 4. p.) zastoupit v práci, zastat; (co) zastat, stačit na něco: nemít od syna podest…

postáti

dok. (1. j. -stojím, rozk. -stůj, min. -stál, podst. -stání, přech. min. -stáv) 1. zůstat chvíli stá…

postátniti

dok. (3. mn. -í) (co) učinit státním, převést do státní správy: p. doly; p. školství

postátňovací

příd. sloužící n. směřující k postátnění: p. akce; p. zákony

postátňovati

ned. k postátniti: p. průmysl

*poustáti

[po-u-] dok. (1. j. -stojím, min. -stál) (v čem) na chvíli se zastavit, přerušit něco: sotva v boji …

prostáti

dok. (1. j. -stojím, rozk. -stůj, min. -stál, podst. -stání, přech. min. -stáv) (co) strávit (čas) s…

protistátní

příd. namířený proti státu, státnímu zřízení: p. činnost; p. organizace; p. projev; přísl. protist…

přestáti

dok. (1. j. -stojím, rozk. -stůj, min. -stál, podst. -stání, přech. min. -stáv) (co) 1. přečkat, pře…

přestátý

v. přestálý

přistáti

, přistati (1. j. -stanu, rozk. -staň, min. -stál, -stal, podst. -stání, přech. min. -stáv, -stav) (…

†přistáti

I ned. (1. j. -stojím, rozk. -stůj, min. -stál, podst. -stání, přech. min. -stáv) (komu) 1. stát při…

†sestáti

ned. (3. mn. -stojí, min. -stál, podst. -stání, přech. min. -stáv) skládat se, sestávat: (rukopis) z…

soustátí

, s. spojení, svazek států: rakousko-uherské s.; severoamerické s.

stát

, -u m. (6. j. -ě) základní mocenská organizace ve společnosti na urč. území; toto území: českoslove…

státi

I ned. (1. j. stojím, rozk. stůj, min. stál, podst. stání, přech. přít. stoje) 1. (o osobě i o věci)…

státi se

dok. (1. j. stanu, rozk. staň, min. stal, přech. min. stav) 1. (jako sponové sloveso) vyjadřuje změn…

státní

(†státný Šaf.) příd. k stát; státu se týkající, k státu se vztahující; státem spravovaný: s. zřízení…

státnice

, -e ž. hovor. státní zkouška: dělat s-i; mít s-í z češtiny

státnický

příd. k státník: s. rozhled; s-é umění; s. čin; složit s-ou zkoušku osvědčit se (jako státník, expr.…

státnicový

příd. hovor. k státnice: s-é období; s-é předměty

státnictví

, s. řidč. státnické vlastnosti, schopnosti; státnická činnost: spojit revolucionismus se s-m (Ku…

státničit

ned. (3. mn. -í) řidč. hovor. být činný jako státník (Dyk)

státník

, -a m. (6. mn. -cích) kdo se významně podílí na řízení státních záležitostí, zprav. ve vůdčím posta…

státo-

první část složených slov spojující část druhou s významem slova stát, a to 1. jako s jejím předměte…

státoborný

příd. řidč. bořící stát: oddělit národy státotvorné a s-é (Dyk); s-é živly (Fuč.) protistátní; pod…

státoobčanský

příd. poněk. zast. občanský ve vztahu k státu: s-á práva; s-á výchova (Čes. pol.); přísl. státoobč…

státoprávní

(*státoprávný Hol.) příd. týkající se státního práva, právních poměrů ve státě: s. poměry; s. změny;…

státotvorný

příd. tvořící stát; podporující státní zřízení: s. činitel; s-é úsilí; s-á politika; přísl. státot…

státověda

, -y ž. věda o státu, o státním právu: učebnice s-y; státovědec, -dce m. řidč. odborník ve státovědě…

státovka

, -y ž. (2. mn. -vek) peněž. zákonné papírové platidlo vydané státem

*státovost

, -i ž. myšlenka státní organizace: uznání opravdové s-i (Šus.)

testátor

, -a m. (testátorka, -y ž.) (z lat.) práv. osoba, kt. činí n. zanechala závěť; pořizovatel

ustáti se

(*ustáti II Hál.) dok. (1. j. -stojím, min. -stál, podst. -stání, přech. min. -stáv) 1. (o tekutině)…

ustátý

v. ustálý

velestát

, -u m. řidč. kniž. velký, mocný stát: ohromné státní celky, v-y (Šal.); sovětský v. (Lit. nov.)

vnitrostátní

příd. jsoucí uvnitř státu; týkající se vnitřních záležitostí státu: v. doprava; v. letecká linka (op…

vstáti

dok. (1. j. -stanu, rozk. -staň, min. -stal, podst. -stání, přech. min. -stav) 1. (zast. též v. na n…

vystáti

dok. (1. j. -stojím, rozk. -stůj, min. -stál, podst. -stání, přech. min. -stáv) 1. (kde) delší dobu …

zestátniti

dok. (3. mn. -í) (co) učinit státním, převést do státní správy; postátnit, nacionalizovat 1 (dok.):

zestátňovací

příd. sloužící n. směřující k zestátnění; postátňovací: z. a znárodňovací dekret

zestátňovati

ned. k zestátniti; nacionalizovat 1 (ned.): z. železnice