střídati ned. 1. (koho, co s čím, řidč. čím) nahrazovat jiným téhož druhu; měnit 2, vystřídávat: s. přátele; s. šaty; s. zaměstnání; s. práci s odpočinkem; zeměd. střídání plodin účelně uspořádaný sled růz. plodin v hospodářství; zool. střídání hostitelů; voj. s. stráže; sport. (v někt. sportech) vyměňovat hráče během utkání: střídající hráč; s. útočnou řadu 2. (koho, 4. p.; ~) nastupovat na místo někoho; vystřídávat: s. kamaráda u stroje (při nástupu do další směny ap.); hráč, který právě střídá; jít někoho s. 3. (co) bezprostředně časově n. prostorově po sobě následovat; vystřídávat: vtip střídal vtip; myšlenka střídá myšlenku; signály se rozsvěcují, červená střídá zelenou 4. mysl. slang. (o zvěři) přicházet 1: tudy opravdu střídá srnec (Baar); střídati se ned. vystřídávat se 1. (~;s kým, čím) být nahrazován jiným téhož druhu; měnit se 2: stráže se střídají; střídala se u lůžka nemocného s matkou; s. se v odpovědích; střídání počasí, ročních dob; štěstí se střídá s neštěstím; jaz. střídání hlásek jev záležející v tom, že se na témž místě kmene objevuje v růz. tvarech téhož slova n. v slovech příbuzných různá hláska (např. dům domu, hoch hošík), alternace: střídání samohlásek ablaut 2. bezprostředně časově n. prostorově po sobě následovat: noc se střídá se dnem; nevíra se střídala s nadějí; pole se střídají s loukami; geol. střídání vrstev ○ předp. pro-, pro- se, vy-; nás. střídávati se