stůl, stolu m. (6. j. -e) 1. nevysoký kus nábytku tvořený deskou na nohách n. na podstavci: kuchyňský, pracovní s.; mycí s.; psací s.; kulatý jídelní s.; těžký dubový s.; konferenční, předsednický s.; odkládací s.; pole rovná jako s.; sednout si za s., ke stolu; sedět za stolem, v čele stolu, u stolu; pobídnout někoho ke stolu zprav. aby šel jíst; nosit na s. servírovat jídla; obracet se k celému stolu ke všem, kdo sedí kolem stolu; mnohá spojení, často frazeologizovaná, mají často i význ. přen.: mít čistý s. mít splněny všechny práce a úkoly; sedat s někým za jedním stolem být spřátelen; vyložit karty na s. říci otevřeně, oč jde; hodit něco pod s., nechat něco padnout pod s. nevyřídit, založit, zamítnout něj. žádost ap.; být pod stolem být opilý; rozhodovat od (n. u) zeleného stolu bez znalosti konkrétní situace, praxe; odb. dispečerský s.; med. operační s.; snímkovací s. rentgen; těl. tělocvičné nářadí ve tvaru stolu; pingpongový s.; film. převíjecí s.; zeměměř. měřický s.; hud. hrací s. u varhan; tech. kruhový, otočný, posuvný, upínací s. (u obráběcího stroje); hut. kyvný, zvedací s. válcovací tratě; zeměd. sběrací s. mlátičky; odkládací s. (žacího stroje); zast. a náb. s. Páně, řidč. s. boží oltář; jít ke stolu Páně k přijímání †2. stolování 1, jídlo 2, 1, strava 1: mít zálibu v občanském stole (Hol.); – strojit s. (Krásn.) hostinu; vypravovat při stole (Šmil.); – mít s. tučný (Jir.); přijmout někoho pod střechu a ke stolu (Baar) na byt a na stravu; práv. (dř.) rozvod od stolu a lože soudní povolení, aby manželé žili odděleně 3. zeměp. ledovcový s. plochý výčnělek z ledovce, uchovaný pod velkým balvanem; zdrob. stolek, stolík, stoleček v. t.