Afgánec

, Afghánec, -nce m. obyvatel Afganistanu; Afganistan [-ny-], Afghánistán, -u m. (6. j. -ě, -u) stát …

arestant

, -a m. (arestantka, -y ž.) (z něm.) ob. vězeň: propuštěný a.; arestantský příd.: a. vagón

bastant

, -a m. ob. pansky žijící, jednající člověk, furiant: sedlák b.; dělat b-a pána; hrát si na b-a; jet…

*bastantit

ned. expr. vést si jako bastant, pansky žít, furiantit (Šrám.)

distance

[dy-], -e, ob. distanc (hovor. dištance, dištanc), -e ž. (z lat.) 1. kniž. vzdálenost: dohodit kamen…

distancovaný

[dy-] příd. který se distancuje n. je distancován: d. byrokrat; sport. slang. též dištancovaný: d. h…

distancovati

[dy-] ned. i dok. (z lat. zákl.) (koho, co) vylučovat, vyloučit z veřejné aj. činnosti: d. osvětovéh…

chloristan

, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) chem. sůl kyseliny chloristé: ch. draselný

instance

(expr. a hovor. inštance), -e ž. (z lat.) 1. úřad jistého stupně; soud jistého stupně, stolice: proc…

Istanbul

, -u m. (6. j. -u) město v evropské části Turecka, dř. hlavní město Turecka (dř. Cařihrad, Konstanti…

kastaněty

, -nět ž. pomn. (ze špan.) hud. drobný dřevěný bicí nástroj k zdůrazňování rytmu španělských národní…

†Konstanc

, -e (Koll.), †Konstancie, -e (Pal.) ž. Kostnice; †konstancký (*konstantský, *konstanský) příd.: k. …

konstance

, -e ž. (z lat.) bot. stálost, ustálenost

konstanta

, -y ž. (z lat. zákl.) veličina stálá, neproměnná; mat. konstantní číslo: k. úměrnosti; fyz. k. grav…

konstantan

, -u m. (6. j. -u) (z lat. zákl.) tech. slitina mědi a niklu vyznačující se velikým elektrickým odpo…

Konstantin

[-týn], Konstantýn, -a m. osobní jm. mužské

Konstantinopol

[-ty-], -u, -e m. (6. j. -u, -e, -i) dř. název Istanbulu; Cařihrad; konstantinopolský příd.

konstantní

příd. (z lat.) stálý, neměnný, vytrvalý: k. typy, znaky, druhy; k. veličina, k. kapitál; k. teplota;…

†libostan

, -u m. (6. j. -u, -ě) besídka, altán (Herrm.); → zdrob. †libostánek, -nku m. (6. mn. -cích) (Herrm.…

manganistan

[-ny-], -u m. (6. j. -u) chem. sůl kyseliny manganisté: m. draselný jedovaté okysličovadlo v podobě …

manifestant

[-ny-], -a m. (manifestantka, -y ž.) manifestující osoba: statisícový průvod m-ů

meziinstance

, -e ž. instance stanovená jako přechod mezi dvěma instancemi; -instanční příd.

mezistanice

, -e ž. stanice mezi stanicí počáteční a konečnou; mezilehlá stanice (žel.): m. lanové dráhy; ostrov…

mustang

, -a m. (mn. 1. -ové, 6. -zích) (z amer. angl. driv. špan.) zdivočelý domácí kůň v Severní Americe:

*nestanovitelný

příd. takový, kt. nemůže být stanoven: n-á chvíle (Šim.); něco n-ého (Včel.)

*netrestaný

příd. nekáraný, neukázněný: n-á holota (Krásn.)

*odkřestanštiti

, *odkřesťaniti dok. (3. mn. -í) (koho, co) zbavit křesťanského vlivu, smýšlení, rázu ap.: o. život;…

postanouti

dok. kniž. a zast. na chvíli stanout; zastavit se: družina královská postanula (Třeb.); p. za každým…

poste restante

(fr.) pošt. takový způsob posílání zásilky, že si ji příjemce sám vyzvedne na poštovním úřadě

protestant

, -a m. (1. mn. -i) (protestantka, -y ž.) (z lat.) 1. příslušník někt. z evangelických církví, vyzná…

protestantismus

[-tyz-] (dř. též -ism), -mu m. (z lat. zákl.) evangelické křesťanské vyznání vzniklé reformací (v 16…

†protestantstvo

, -a s. protestanti (jako celek) (Koll.)

prvotrestanec

, -nce m. řidč. kdo je poprvé trestán: řádně se chovající p. (Olb.)

†předustanoviti

[přet-u- i předu-] dok. (3. mn. -í) (co; koho zač) předem stanovit, předurčit 1: (příroda) předustan…

přistání

, přistanouti v. přistati

radiostanice

[ra- i rá-], -e ž. poněk. zast. slang. rádiová stanice (vysílací n. přijímací)

†restant

(Wint. aj.), †reštant (Pekař aj.), -u m. (6. j. -u) (z lat.) nedoplatek, dluh 1, rest 1; — †restant,…

restante

v. poste restante

restantní

příd. (z fr.) pošt. řidč. r. zásilka posílaná způsobem poste restante

†rozestati se

, †rozstati se, †rozestanouti se, †rozstanouti se dok. (1. j. -stanu, min. -stal, -stanul Kos.) (s k…

stan

(†stán Ner., Mácha aj.), -u m. (6. j. -u, -ě) 1. skládací přístřeší z nepromokavé látky pro přechodn…

stanař

, -e m. hovor. 1. kdo táboří ve stanu: osada s-ů u jezera *2. majitel cirkusového stanu: s-i se dlou…

stanařit

ned. ob. stanovat

stanařský

příd. hovor. k stanař: s-é osady

†stanc

, -e m. (Wint.), †stance I, -e ž. (Třeb.) (z lat.) plat za službu

stance

II, -e ž. (z it.) liter. oktáva 3

stancovati se

, stančiti se (3. mn. -í) dok. postupně se shodnout v tanci: s. se s cizím tanečníkem; výborně stanč…

†standa

, -y ž. (z něm.) štoudev: dvě standy cínové (Wint.)

standard

, -u m. (6. j. -u) (z angl.) ustálená, normální míra, stupeň, kt. tvoří základ hodnocení něčeho; úro…

standardisace

[-dyza-], standardizace, -e ž. poněk. kniž. uvádění, uvedení na standard, jednotná úprava; standardi…

standardisovati

[-dyzo-], standardizovati ned. i dok. poněk. kniž. (co) provádět, provést standardizaci; ustalovat, …

standarta

(†štandarta Třeb.), -y ž. (z fr. driv. germ.) 1. menší vyztužený prapor: (dř.) s. dělostřelců, jezde…

†standlička

, -y ž. (2. mn. -ček) (z něm.) nádobka, kelímek: s-y cínové s lektvaři (Wint.)

†stanica

, †stanice I, -e ž. (z rus.) válečná korouhev (zvl. Polabských Slovanů) (Jir.)

stanice

II, -e ž. 1. místo, kde zastavuje něj. hromadný dopravní prostředek, a potřebné zařízení takového mí…

staničení

, -í s. odb. vyznačení vzdáleností na žel. trati, silnici ap.; v. též staničiti

staničiti

ned. (3. mn. -í) odb. vyznačovat vzdálenosti na trase komunikace od jejího zvoleného počátku: s. sil…

staniční

příd. k stanice II 1, 4: s. budova; s. řád; – s. sestra vedoucí urč. úseku oddělení v nemocnici

staničník

, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) odb. kámen n. betonový sloupek s údaji o staničení, např. kilometro…

stanin

[-nýn], -u m. (6. j. -u) (z lat. zákl.) miner. nerostný sirník cínu, mědi a železa, kyz cínový

staniol

[-ny-], -u m. (6. j. -u) (z lat. zákl.) cínová, řidč. hliníková fólie (tech.): čokoláda, bonbóny, sý…

staniště

v. stanoviště 1

stanka

, stánka, -y ž. nář. stánek 6 (Jir., Preis.)

stanný

příd. práv. s-é právo výjimečné, zvlášť přísné trestní právo k rychlému potlačení někt. trestných či…

stanouti

dok. 1. kniž. a zast. zaujmout něj. postavení; postavit se 1: s. před obrazem (Něm.); s. v čele (mod…

stanova

v. stanovy 3

stanovati

ned. tábořit ve stanech: s. u řeky

†stanovení

, -í s. ustanovení: nezměnitelnost s. (Mach.); v. též stanoviti

stanovina

, -y ž. nepromokavá tkanina na výrobu stanů: pestrá s. na vojenské stany

stanovisko

, -a s. (mn. 2. -sk, -sek, 6. -scích, -skách) 1. zastávaný názor, posuzování; hledisko, aspekt, zřet…

stanoviště

, -ě s. (2. mn. -šť) 1. (též †staniště Čel., Ner. aj.) vykázané, vymezené místo, kde někdo, něco sto…

stanovištní

(*stanovištný) příd. k stanoviště 1: s. faktory, podmínky; zř. s-á válka (Lid. nov.) poziční; zeměd.…

†stanovitel

, -e m. kdo něco stanovil, ustanovil, tvůrce, zakladatel: Jakoubek byl s-em nauky husitské (Pal.)

stanovitelný

příd. řidč. takový, kt. může být stanoven; určitelný, vymezitelný: s-á hranice; s-á skutečnost

stanoviti

dok., řidč. ned. (3. mn. -í) 1. (co) určit, určovat, vymezit, vymezovat: s. ceny, poplatky, mzdy; s.…

stanovitý

příd. řidč. připomínající stan: dříví složené do s-ého tvaru; s-é střechy; → přísl. stanovitě řidč.:…

stanovní

(†stanovný) příd. řidč. týkající se stanov: s-í pravidla (Malý); četba předpisová, s-í (E. Konrád); …

stanovovati

ned. řidč. k stanoviti (dok.) 1, 2: s. ceny, normy; – s. výhřevnost paliv ○ předp. u-

stanovy

, -ov ž. pomn. 1. souhrn pravidel (ve význ. 1) pro činnost spolku, strany, svazu ap.: s. sportovní o…

stanový

příd. k stan: s-é plátno; s-é dílce; s. kolík; s. prostor; s. tábor; s-é městečko větší počet stanů …

*stanulý

příd. takový, kt. stanul: s. vlak (Šim.)

substance

, -e ž. (z lat.) kniž. 1. základ věcí a jevů; podstata 1: (duše) je poslední s-í jedině jistou (Vrch…

substancialismus

[-iz-], řidč. substancionalismus (dř. též -ism), -mu m. (z lat. zákl.) filos. idealist. směr vycháze…

substancialita

, řidč. substancionalita, -y ž. filos. vlastnost toho, co je substancí

substanciální

(*substancielní Šal.) příd. kniž. k substance 1; podstatný 1: jednota lidstva není s. (Kmen); styl n…

substanční

v. substance

substantivisace

[-ty-za-], substantivizace, -e ž. (z lat.) jaz. zpodstatňování, zpodstatnění, substantivizování: s. …

substantivisovati

[-ty-zo-], substantivizovati, řidč. substantivovati ned. i dok. (z lat.) jaz. (co) zpodstatňovat, zp…

substantivní

[-ty- i -tý-] (*substantivný Krejč.) příd. 1. podstatný 1: tech. s. barvivo použivatelné bez předcho…

substantivum

[-tý-], -va s. (z lat.) jaz. podstatné jméno: s. verbale n. verbální podstatné jméno slovesné

trafostanice

, -e ž. elektr. slang. transformátorová stanice

transsubstanciace

, -e (†transsubstanciací, -í, Pal., *transsubstance, -e, Ner.) ž. (z lat.) náb. přeměna podstaty chl…

trestanec

, -nce m. (trestankyně, -ě, 2. mn. -yň, -yní, poněk. zast. trestanka, -y, Pujm., ž.) kdo si odpykává…

trestanecký

příd. k trestanec: t-é šaty; t. oddíl; t-á donucovací pracovna

trestaný

, -ého m. kdo je trestán, zprav. soudně; v. též trestati

uchlastaný

příd. vulg. oddaný pití alkoholu: u. chlap

uchvástaný

příd. nemírně vychloubačný; chvástavý: u. domýšlivec, mluvka

ustanouti

v. ustati

ustanovení

, -í s. 1. úřední rozhodnutí, nařízení: základní u. zákona; šetřit zákonných u., řídit se u-mi vyhlá…

†ustanovitel

, -e m. zakladatel, tvůrce: být u-em a zákonodárcem (Pal.)

ustanoviti

dok. (3. mn. -í) 1. (co, koho; řidč. s inf.) určit 1, stanovit 1; poněk. zast. rozhodnout 2: u. datu…

ustanovka

, -y ž. (2. mn. -vek) (rus.) tech. zařízení pro jemný otáčivý pohyb měřicích přístrojů: u. teodolitu

ustanovovací

příd. týkající se ustanovování, jmenování: veř. spr. u. dekret; (dř.) u. zkouška

ustanovovati

ned. k ustanoviti: u. den a místo schůzky určovat; u. lhůty (dlužníkům); zákon ustanovuje, aby...; z…

vychlastaný

příd. jen ve vulg. spoj. v. hlas chlastáním porušený, ochraptělý; v. též vychlastat

zákristián

[-ty-] (Třeb.), zákristán (Heyd.), zakristián (Herold), zákristan (Švanda), -a m. zast. ob. sakristi…

*zastaná

, -é ž. zastání: odsloužit se někomu za z-ou (v práci) (Pitt.)

†zastanouti

dok. zastat 1, 3: z. úřad (Suš.); – tam ho zastanu, půjdu za ním (Štěp.) zastihnu, najdu

zestandardisovati

[-dyzo-], zestandardizovati dok. řidč. kniž. (co) k standardizovati (ned.): z. představy (Lid. nov.)

žvástanina

, řidč. žvastanina (Laichter), -y (*žvástanice, -e, Pečírka) ž. expr. žvanění, žvásty