stolec, -lce m. 1. řidč. malý stůl 1: nebarvené stolce se zásuvkami (Rais); těl. metací s. †2. sedadlo 1, stolice 1, křeslo 1: z vyvýšeného stolce přihlížel soudu (Vanč.) 3. (též †stol, -u, 6. j. -u, -e, Tyl) slavnostní sedadlo; trůn, stolice 3: zasedl na s. knížecí; zatoužil po stolci královském po vládě; papežský, Petrův s. papežský úřad