tři čísl. zákl. (2. p. tří, 3. třem, 6. třech, 7. třemi) 1. označuje počet 3: jedna a dvě jsou t.; t. roky, léta; za t. neděle; t. a půl dne; t. sta roků; domek o třech oknech; odešel ve t. (hodiny); t. čtvrtě na dvanáct; byl jeden král a měl t. syny; t. přání; brát schody po třech; hrát mariáš ve třech; sklenice ze tří čtvrtin plná; přísahat třemi prsty; činohra o třech dějstvích; bylo tam ke třem stům lidí; pokoj číslo t.; výsledek (zápasu) je t. jedna pro nás; Tří králů, na T. krále 6. ledna; jíst, pracovat ap. za t. trojnásobně, velmi mnoho; udělat něco, než by t., do tří napočítal velmi rychle; (křičel, že) to bylo na t. hony slyšet daleko; na T. krále o hodinu dále (pořek.); ob. expr. klobouk na t. facky promáčknutý ze tří stran, pomačkaný vůbec 2. těsným spojením se sousedními číslovkami vyjadřuje přibližnost: udělat dva t. kroky několik málo; t. čtyři roky by to trvalo; říci jen dvě t. slova; třikrát čísl. nás. příslovečná: t. se opakovat; dvakrát t. to zkusíme; zaplatit t. tolik trojnásobně; přivezou cihly na t. (ps. též natřikrát) ve třech částech; kniž. expr. ve zvolání t. běda; †-krátní, †-krátný příd. trojnásobný: t-í zavolání (Klicp.); t-ý vdovec (Koll.); třetí čísl. řad. v. t.; trojí čísl. druh. v. t.; třetina, -y ž. v. t.; trojka, -y ž. v. t.