táhnouti ned. (bud. potáhnu, budu táhnout, min. -hl, trp. tažen, přech. min. táhnuv) 1. vyvíjet sílu a něco uchopeného pohybem směrem k sobě napínat, přibližovat; odb. tahem vytvářet, zpracovávat: chytni provaz a táhni (k sobě, nahoru); táhněte každý za jeden konec; ryba už zabírá, táhne; t. okov ze studny; rukáv táhne je špatně vsazen a napíná látku; t. za jeden provaz postupovat, pracovat, usilovat o něco jednotně; každý táhne za jiný provaz, každý táhne jinam postupuje jinak; táhne jeden hot a druhý čehý každý chce něco jiného, neshodnou se; ob. expr. ve dvou se to lépe táhne snáší; s kým táhne? drží; ti dva táhnou vždycky spolu; – hut. (co) t. drát protahovat průvlakem; t. za studena; tažená tyč 2. (koho, 4. p.) násilím vést; vléci; přen. expr. lákat, přitahovat, vábit: chytil ho za ruku a táhl ho k vozu, do domu, z místnosti; táhla na šňůře vzpírající se štěně; expr. táhne (čast. tahá) ho každý večer do kina nutí, aby s ní šel; – přen. expr. sluníčko nás táhne ven, do přírody; táhlo mě to domů, k matce pudilo; nejvíce mě táhnou technické problémy vábí; úspěšná komedie táhne získává divadlu návštěvníky; příklady táhnou (pořek.) vedou k napodobení 3. (co, koho kam, odkud) s vynaložením síly, námahy přemísťovat (zprav. sunutím); vléci; svým pohybem způsobovat smýkavý pohyb něčeho (připevněného, dlouhého); vléci: t. sáňky do kopce; t. loďku proti proudu; t. skříň do kouta; t. tonoucího z vody vytahovat; je tak unavená, že sotva nohy (za sebou) táhne sotva jde; zast. expr. t. sirky o kus dál (Vanč.) klidit se 1, jít pryč; – t. za sebou slámu; táhla za sebou vlečku; balón táhne po zemi lano smýká 4. (co) s vynaložením síly, námahy uvádět do pohybu a udržovat v něm (něj. povoz ap.); (~) konat práci v tom spočívající: kočár táhly dva páry koní; rikša je vozík tažený člověkem; lokomotiva táhne vlak; přen. expr. když muž nevydělával, táhla celou domácnost nesla náklady na ni, udržovala ji; – kůň dobře táhne je dobrý tahoun; slang. motor (auta) přestal t. 5. expr. (co) s námahou nést (něco těžkého); vléci: potáhnu kufr a balík; t. na zádech putnu s uhlím 6. ob. expr. (co) platit útratu (v hostinci ap.) za jiné: táhl to za všechny 7. expr. těžce n. vytrvale pracovat; dřít 5; (co; ~) prací těžce zdolávat, zvládat: ten dovede t. (jako řemen, jako šroub); je po nemoci zesláblá, nemůže tak t. jako dřív; – t. za nemocného kolegu jeho úvazek 8. (~; co) vyndávat, vyjímat, vybírat (zprav. z většího množství); stud. slang. (koho, 4. p.) volat ke zkoušení: zamíchal papírky a dal t.; číslo, které bylo taženo; t. los; kart. slang. vynášet; – stud. slang. dnes budu jistě tažená z matiky 9. (co; co z čeho, koho) vytahovat, získávat, těžit vůbec: víno táhl z beček (Mrš.) stáčel; z jader t. olej tlačit; přen. jen ze mne rozum táhne (čast. tahá) (Něm.) vyzvídá; zast. ob. úroky táhne z jistin (Prav.); rybn. ve spoj. t. rybník vypouštět 10. expr. (co) dychtivě pít, sát (ve význ. 1, 3), vdechovat, vtahovat do sebe (ve velkých dávkách): ten umí t. pít (pivo ap.); t. do sebe vzduch zhluboka nadechovat; houba dobře táhne vsakuje kapalinu, pije; slunce táhne vodu (o paprskovitých pruzích jevících se na obloze před deštěm n. po dešti) 11. (čím po čem) sunout něco po povrchu něčeho; (co) takovým pohybem vytvářet; vést: t. štětcem, perem po papíře jet 5; – t. čáru; t. řez středem; šach. provádět tah (ve význ. 4): t. střelcem 12. (co) klást, umísťovat do délky; vést: t. drát po zemi, podél stěny; t. elektrické vedení přes údolí; t. popínavé rostliny po zdi, kolem oken 13. hovor. (co) (časově nad míru) prodlužovat, protahovat 2, natahovat: t. jednání; t. píseň; expr. táhli to dlouho do noci flámovali 14. (~; kam) (zprav. hromadně, ve velkém počtu) jít 1, letět, postupovat ap.: četa za četou táhla kolem pochodovala; vlaštovky, čápi táhnou (na jih); sobi táhnou; ryby, kobylky táhnou; po obloze táhnou mračna; přen. co všechno jí táhne hlavou o čem přemýšlí 15. (kam) ob. hanl. jít vůbec; poněk. zast. expr. (zvolna) jít 1, ubírat se; zhrub. jít (pryč), klidit se 1, pakovat se (ob. expr.): ob. hanl. kam už zas táhneš?; – poněk. zast. expr. táhl do ouřadu (Herrm.); táhli do světa (Něm.); t. světem na zkušenou (Havl.); – zhrub. táhni odtud; táhni po svých; kdyby už táhl k čertu 16. (odkud; ~) (o větru, průvanu ap.) vanout, foukat 1, proudit 1 (obyč. studeně, nepříjemně): vítr táhne od západu; z lesa táhl chlad čišel; táhne z něho kořalka (hanl.) čpí; neos. od okna hodně táhlo šel průvan; zavři dveře, táhne na nohy 17. (o komínu, dýmce ap.) mít tah (ve význ. 9): komín málo táhne; kamna špatně táhnou; netáhne mu dýmka 18. (o čase) blížit se 3, jít 12, schylovat se: táhne mu padesátka; neos. táhne mu k osmdesátce, na čtyřicítku; táhlo na devátou, k deváté; táhnouti se ned. 1. (do délky) rozprostírat se, rozkládat se 1, jít 11: lány polí se táhnou do daleka sahají; silnice táhnoucí se kolem lesa vedoucí; řada stavení se táhne až k řece sahá 2. (o něj. připevněné, dlouhé věci) smýkavě být vlečen; (o něčem nehmotném) postupovat, šířit se pomalu prostorem: konec lana se táhl po zemi; – od rybníka se táhla mlha; z kuchyně se táhla vůně pečínky šířila se; přen. expr. špatná pověst se za ní, s ní táhne 3. expr. (o lidech) namáhavě n. pomalu se pohybovat, jít; vléci se, loudat se 1: únavou se už sotva táhla; pomalu se táhl domů; děti se táhly daleko vzadu 4. expr. (s čím) pomalu, zdlouhavě něco dělat; loudat se 2, piplat se 1: táhne se s tou prací už přes měsíc 5. hovor. (o čase n. o něčem v čase probíhajícím) zvolna ubíhat, dlouho trvat; vléci se, protahovat se: zimní večery se táhly; jednání se táhlo; nemoc se táhla; expr. něco se táhne na dlouhé lokte trvá příliš dlouho, prodlužuje se; táhne se to jako Lovosice velmi dlouho 6. (o něj. polotuhé, polotekuté, lepkavé hmotě) jevit při doteku pružnou vláčnost: med se táhne; těsto na závin se musí tak vypracovat, aby se táhlo 7. expr. (za kým; ke komu, čemu) vyhledávat společnost někoho, blízkost někoho, něčeho: děti se za ním táhly; doktor byl oblíben, lidé se k němu táhli; v zimě se zvěř táhne k lidským obydlím 8. expr. (s čím) s námahou nést (něco těžkého); vléci se, dřít se 1, lopotit se, pachtit se 1: t. se s taškou plnou knih †9. (k čemu) vztahovat se, souviset 1 (s něčím): táhly se řeči k předmětům náboženským (Třeb.) †10. (k čemu) dělat si nárok na něco: táhl se k městu dědičně (Pal.) †11. (proti čemu) obracet se proti něčemu: reakce táhla se proti novotám samým (Pal.) ○ předp. do-, do- se, na-, na- se, ob-, od-, od- se (pood-), po- (popo-), po- se, pod-, pro-, pro- se, pře-, pře- se, při-, roz- (poroz-), roz- se, s-, u-, v-, vy- (povy-, povy- se), vz-, za-