těšiti ned. (3. mn. -í) 1. (koho, 4. p.; koho čím; ~) (o lidech) poskytovat někomu útěchu; utěšovat: t. přítele (slovy, sliby, nadějí) v jeho zármutku, tísni; t. plačící děvče chlácholit, konejšit; t. nemocnou; radí, těší, ale není to nic platné 2. (koho, 4. p.) (o věcech, činnosti ap.) poskytovat, působit někomu potěšení, radost, příjemný pocit: těší ho četba, sport baví, zajímá; peníze ani práce ho netěší; doma ji nic netěší; ach není tu, není, co by mě těšilo (lid. píseň); v společenských obratech: těší mě, že jste zdráv jsem rád; bude nás t., když přijdete; těší nás vědomí, že...; těší mě (při představování); těšiti se ned. 1. (na koho, co; kam; ~; †komu Staš., †čemu) s radostí, s toužebností někoho, něco očekávat (ve význ. 1): t. se na děti; t. se na večer, na prázdniny; t. se domů; těšila se, že půjde na ples; to bylo nějakého těšení; těšil se, že dostane pochvalu počítal, čekal; expr. těš se, jestliže se nevrátíš včas (pohrůžka) 2. (z čeho, řidč. z koho; čím, *kým Něm.; řidč. čemu, *komu Svět.; řidč. s čím, kým; *~; poněk. zast. nad čím, kým) mít potěšení, radost, příjemný pocit; radovat se 1: t. se z dárku, z úspěchu; t. se z dítěte; t. se hrou, knížkou bavit se, obveselovat se; t. se pohledem kochat se; řidč. těším se naší setkané (John); t. se potají s dopisem; poněk. zast. t. se nad přírodou (Něm.); všecko ve mně kvetlo a těšilo se (Maj.) †3. oddávat se radosti, veselí, radovat se 2, veselit se: proč bychom se netěšili, když nám Pánbůh zdraví dá? (Sab.) 4. poněk. kniž. (čemu, *z čeho Sab.) být u někoho ve vážnosti, v přízni, mít úctu ap.; požívat 4 (čeho): t. se vážnosti, oblibě, přízni; t. se něčí důvěře; naše výrobky se těší světové pověsti 5. kniž. a poněk. zast. (čemu) mít a užívat (něj. právo ap.); požívat 3 (co, čeho): t. se úlevám (Vanč.); t. se občanským a politickým právům (Ner.); t. se přirozenému řečnickému talentu (Ner.) mít jej ○ předp. na- se (vyna- se), po-, po- se, u-, vy- se, za-, za- se; nás. k 1, 2 těšívati, těšívati se, těšívávati, těšívávati se