tvrdý příd. (2. st. tvrdší) 1. odporující, odolávající tlaku; neohebný 1 (op. měkký 1): t. suk; t-á dlažba; spát na t-ém lůžku; (pánský) t. klobouk s vyztuženým dýnkem; t. límec tuhý; maso t-é jak podrážka tuhé; t. nábytek z tvrdého dřeva; vejce (uvařené) na tvrdo (ps. též natvrdo); t. tvaroh; t-é ovoce jablka a hrušky; t-á cigareta příliš nacpaná; t-á stolice zácpa; mít t-ou (čast. hroší) kůži, přen. expr. být málo citlivý (např. k narážkám), být otrlý; jíst t. chléb, přen. expr. mít se špatně, těžce žít; je to pro něho t-é sousto, t. oříšek, přen. expr. těžko řešitelný problém; t-á zima (Jir., Svět. aj.) tuhá, mrazivá; byl t. čas, teplé dni (Jir.) suchý, bez deště, táhni, nechceš-li dostat zaplaceno v t-ch (Vach.) být bit; na t. suk t. klín (přísloví); peněž. t-á měna, valuta pevná, podložená zlatem; hist. t. tolar plnohodnotný; zbož. t-é dřevo (např. bukové, dubové, javorové, ořechové aj.); bot. t-é lýko sklerenchymatická vlákna doprovázející lýkovou část cévního svazku; zeměd. t-é zrno vyzrálé; t-é semeno nedozrálé, ještě neschopné klíčit; t-á pšenice vynikající tvrdostí obilek; potrav. t-é sýry druh sladkých sýrů, tuhých a trvanlivějších, s kůrou (ementál, parmazán aj.); odb. t-á pryž ebonit (zbož.); tech. t-á pájka s vyšším bodem tavení; pájení na tvrdo (ps. též natvrdo) tvrdou pájkou; t. drát, plech zpevněný tvářením zastudena; t-é olovo slitina olova s antimonem větší tvrdosti; stav. t-á cihla pórovitá, velké pevnosti; t-á krytina pevná, odolná proti účinkům povětrnosti, nehořlavá (břidlicová, plechová, tašková aj.); ker., sklář. odolný vůči vyšším teplotám, hutnější: t-á kamenina, bělnina; t-é sklo; t. porcelán; text. t-á příze značně kroucená, skaná; fyz. t-é záření krátkovlnné, pronikavé 1; anat. t-é patro přední část patra, palatum (jaz.); med. t. vřed (příjičný) první projev příjičné nákazy; práv. (dř.) t-é lůžko druh zostření trestu; chem., vod. t-á voda obsahující větší množství vápenatých a hořečnatých solí 2. vzbuzující na pohled n. na poslech dojem ostrosti, výraznosti (op. měkký 2): t-é rysy v tváři energické; její t-é pohyby byly prosty ženského kouzla (R. Svob.) rázné; t-é světlo polední (Šal.) ostré; t-á barva výrazně sytá; t. třeskot rozbitého skla pronikavý, ostrý; t. hlas hrubý; hud. t-á stupnice durová; fot. t. negativ s prudkými přechody mezi světly a stíny; t. papír pro kopírování měkkých negativů; tech. t. chod (spalovacího) motoru projevující se nadměrným hlukem, klapáním, chvěním; – jaz. t-á souhláska; t-é y ypsilon; t. jer; t. vzor pro ohýbání slov s tvrdou koncovkou n. s tvrdou (popř. obojetnou) kmenovou souhláskou; t-é skloňování podle tvrdých vzorů †3. opevněný: t. hrad (Jir.); t-á věž (Herb.); t. dvorec (Nový) pevný, důkladný 4. spojený s obtížemi, těžce doléhající; obtížný 2, nesnadný, krušný 2, těžký 5: poznat t. život trudný; t-é ponaučení; t-á práce; t. začátek; věděl, že ho čeká t. čas (Nový) nepříznivý; podn. hosp. t-á norma stanovená příliš vysoko 5. postrádající lehkosti, pružnosti, obratnosti (často myšlenkové); ob. expr. ne dost chápavý; tupý 5, netečný: t. přízvuk; t-á výslovnost; jeho řeč byla t-á a bez plynulosti (Dyk); – ob. expr. být t. na učení, na řeči; těžce chápe, má t-ou hlavu; mysl. t. pes nechápavý při výcviku a dobře snášející trest 6. nepodléhající působení něčeho, schopný odolávat něj. náporu; odolný, otužilý 1, houževnatý 2: být t. jako kočka; t-á (tělesná) konstrukce (Fuč.); pořád jsem byla dost t-á, ale teď už se jen motám (Rais); t. spánek hluboký; být t. u výslechu neprozradit nic; mít t-ou hlavu být tvrdohlavý; mysl. t-á zvěř odolná proti následkům poranění 7. nepodléhající snadno citu, neslevující ze zásad, povahově n. jednáním strohý; neústupný, neoblomný, přísný 1 (op. měkký 3, mírný 1); tvrdě prováděný, projevující se tvrdostí; necitelný, bezcitný 2, krutý 1 (op. shovívavý 1, citlivý 2, laskavý 1): t. člověk; (dřívější) tvrdší a statnější pokolení (Jir.) rozhodnější, průbojnější; je to t. dříč houževnatý; být t. k sobě i k jiným; paní velmi t-á a nelaskavá (Svět.); t. výraz; t. pohled; – t. trénink, výcvik tuhý; t-á kázeň přísná; t. trest; t-é slovo; t-á vláda Bachova (Jir.); zahájit t. kurs politiky; t-á, bezohledná pravda nezahalená, nezkrášlená; vládnout t-ou rukou; sport. t-á hra (v kopané, v hokeji ap.) při kt. se uplatňuje síla, razance hráčů, ale v mezích pravidel; zpodst. tvrdá, ž. 1. (*tvrdé, -ho s., Zápot.) ob. sklenice (plzeňského) piva, sklenička kořalky: zajít si do hospody na jednu tvrdou 2. arg. nedobytná pokladna (Konr.); zpodst. tvrdo, -a s. řidč. tvrdý podklad: vyjet z bahna na t. (Baar): přísl. k 1, 2, 4, 7 tvrdě: t. kalená ocel; t. umrzlý sníh; – t. řezaný obličej; t. zněly kroky mužů; – t. pracovat; – t. lámat němčinu; – t. spát; – t. trvat na svém; t. o někom mluvit; t. rozhodovat, postupovat; podst. tvrdost, -i ž.: zkoušet t. nože; – t. rysů obličeje; t. malby; hlas pozbyl ráznosti a t-i; jaz. t. souhlásek; – zast. t. (hradního) opevnění (Pekař); – t. a hořkost života; – Němci na t. jazyka českého naříkají (Něm.); – t. spánku (Havl.); – t. selských hlav; vyhnout se t-em; t. zákona; miner. stupeň, stupnice t-i; fyz., tech. mechanická t. schopnost tělesa klást odpor vnikání cizího tělesa; t. materiálu; t. pryže; zkouška t-i; chem., vod. t. vody