přísl. již 1-5 1. vyjadřuje rychlé, skoro neočekávané nastoupení n. pominutí děje, jeho úplnost, ukončenost, definitivnost; v této době, teď, nyní, hned (v protikladu ke stavu předcházejícímu): už přijeli; to jméno mu už zůstalo; jak to dořekl, už tu byli; už jsem to pochopil; už to mám! přišel jsem na to; schůze už (brzo) skončí; on už přijde brzy 2. zdůrazňuje, zesiluje význam slova, ke kt. se vztahuje (často s časovým určením): už třetí noc nespím; už od pondělka pekli koláče; já už to nějak vydržím; už od dveří křičí, že má hlad; už se na to nemohu dívat; už nejsem žádná mladice; neudělám to, už kvůli matce ne 3. zdůrazňuje přání, výzvu n. hrozbu; dodává řeči důvěrnosti, familiárnosti: už aby byly prázdniny!; tady to máš a už jeď!; už se na mne nehněvej!; mlčte už!; už dost!; už toho nech!; už ať jsi venku!; – tak už tedy jsme zas doma 4. ve spoj. už ne vyjadřuje, že něj. děj přestal (přestane) n. že se do té chvíle neopakoval (nebude opakovat): už neprší; už se to nestane; už nevím, kdy to bylo; děkuji, už si nevezmu 5. už už v. užuž