uviděti dok. (3. mn. -í) k viděti 1. (koho, co) zrakem, zrakovým vnímáním zachytit; spatřit 1, uzřít 1 (kniž.): uviděl ji v dálce přicházet; u. na obzoru les; po letech u. Prahu, přen. navštívit; expr. jak mu půjčím, korunu od něho neuvidím nedostanu (zpět) 2. u. (koho, 4. p.), u. se (s kým) potkat se 2, shledat se 1, setkat se 2, sejít se 1 (s kým): uvidím tě, uvidím se s tebou až zítra; teď se uvidíme až za rok; přijďte, rádi vás zase uvidíme 3. (co) zpozorovat: počkej, až to uvidí maminka; rád uvidím, co dokážeš; uvidíte, že dojde na má slova poznáte; později to uvidíš v jiném světle shledáš jiné; uvidíme, však sám uvidíš, co se dá dělat; uvidíš, že se ti to zalíbí; zatím to nechte, pak se uvidí (neos.); opovaž se to udělat, tak uvidíš! (s elipsou) poznáš, co bude následovat; dělá, co jí na očích uvidí vše podle jejího přání (i neprojeveného); ob. uvidíme, povídal slepej (výraz pochybností); †uvidí se dok. neos. (komu) uzdá se, zachce se: kde se nám uvidí, ve klidu se posadíme (Pal.)