výroba, -y ž. (*výrob, -u m., 6. j. -u, Havl.) 1. zhotovování, vytváření předmětů, materiálů, energie ap.; vyrábění, produkce 1: socialistická, kapitalistická v.; řemeslná, domácká, v.; sériová, kusová v.; v. surového železa; v. zboží; v. elektřiny, plynu; přen. hanl. v. balad bez vnitřní nutnosti (Šal.) řemeslné skládání; v. protestů a rezolucí; v. plánů (Zápot.); ekon. zbožní v., proudová, plynulá, pásová v.; přidružená v. 2. odvětví n. úsek nár. hospodářství zabývající se zhotovováním, vytvářením předmětů, materiálů, energie ap.: průmyslová, zemědělská v.; hutní, chemická, strojírenská, stavební v.; v. spotřebních předmětů; potravinářská v.; živočišná, rostlinná v.; plán v-y; rozsah, objem v-y; ob. expr. hodit něco do v-y (Svatopl.) začít vyrábět; hovor., často publ. rozjet v-u rozvinout činnost ve výrobě; škol. základy v-y učební předmět na SVVŠ k získávání poznatků a zkušeností přímo ve výrobních provozech 3. ekon. souhrn výrobků (zvl. za urč. období): hrubá, celková v.; roční v.