vchod, -u m. (6. j. -u) 1. místo, kudy se někam vchází; vstup 2: v. do domu; hlavní, vedlejší v.; nápis nad vchodem; antický v. s pilíři a hlavicemi; v. do šachty; stát ve vchodu; tlačit se do vchodu; v. do jezevčího hnízda (Mrš.) otvor; anat. v. pánevní; v. do hrtanu; v. do očnice 2. řidč. kniž. a zast. vstoupení, vejití dovnitř; vstup 1: při mém vchodu zavřela knihu (Zey.); odepřeno vchodu Němcům a Čechům (Pal.) †3. úvod 2, začátek: v. (básně), tj. prolog (Jir.); muzikanti přehráli v. (Prav.)