velryba, -y ž. (z něm. zákl.) 1. (též †velryb, -a m., 1. mn. -ové, Jg. aj.) bezzubý kytovec s kosticovým sítem v tlamě; neodb. velká (mořská) ryba: lovit v-y; – Jonáš v břiše v-y (podle bibl. podání); zool. rod Balaena: v. grónská 2. hvězd. V. jedno ze souhvězdí jižní oblohy; velrybí příd. k 1, velrybám vlastní, z velryby pocházející: v. maso; zbož. v. olej užívaný k technickým účelům a k výrobě pokrmových tuků; velrybář, -e m. lovec velryb; velrybářský příd.: v. člun; velrybářství, s. lov velryb a jejich zpracování pro průmysl