Nalezeno 29 heslových statí.

energovlak

, -u m. tech. slang. pojízdná elektrárna

*návlak

, -u m. (6. mn. -cích) nit, provázek, šňůra ap. k navlékání n. k šněrování: strkat n. perel (Hol.);

podvlak

, -u m. (6. mn. -cích) stav. silný trám podvlečený pod stropní konstrukcí; horn. součást výztuže kla…

povlak

, -u m. (6. mn. -cích) (†povlaka, -y ž., Erb., Něm. aj.) 1. tenká vrstva pokrývající povrch něčeho:

povlakovina

, -y ž. tkanina na ložní povlaky: stůček modré p-y

povlakový

příd. k povlak: p-á tkanina povlakovina; tech. p-á vrstva

protivlak

, -u m. žel. slang. vlak jedoucí proti jinému vlaku na témž traťovém úseku: čekat na zpožděný p. (Pr…

*provlaka

, -y ž. silnější tyč v mřížoví, kterou procházejí slabší tyče: ramena v p-ách mříže uvězněná (Čap.-C…

průvlak

, -u m. (6. mn. -cích) 1. mezera n. štěrbina, kt. je možno se provléci: vrch proděravělý chodbami, j…

průvlakový

příd. k průvlak 1, 2: p. otvor; – hut. p. nástroj

převlaka

, -y ž. 1. odb. ploché místo na rozvodí vhodné k přenášení nákladů z jedné řeky do druhé *2. (též př…

*přívlaky

, m. pomn. (6. mn. -cích) těžké nákladní sáně: volné těžké p-y s nákladem (Jir.)

rychlovlak

, -u m. (6. mn. -cích) poněk. zast. rychlík 1: dopravovat r-em (Ner.); jet r-em (Wolk., Seif.)

svlak

, -u m. (6. mn. -cích) 1. tech. výztužné prkno (lišta) upevněné napříč a spojující několik prken: sv…

svlakovací

příd. tech. určený, sloužící k svlakování: s. pila svlakovka; s. hoblík svlakovník

svlakovati

ned. tech. (co) opatřovat svlaky (ve význ. 1): s. bednu; svlakované dveře ○ předp. za-

svlakovka

, -y ž. (2. mn. -vek) tech. pila k řezání zářezů pro svlak; svlakovací pila

svlakovník

, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) tech. hoblík, jímž se hoblují svlaky; svlakovací hoblík

svlakový

příd. 1. k svlak 1: tech. s-á drážka; s-á lišta 2. zast. a nář. k svlak 3, svlačcový: modré zvonce s…

vlak

, -u m. (6. mn. -cích) 1. souprava železničních vozů tažených po kolejích (jako dopravní prostředek)…

vlakař

, -e m. řidč. slang. kdo dojíždí denně vlakem na pracoviště: k bráně pospíchají v-i (Práce)

vlakénko

, vlákenko, vlákénko v. vlákno

*vlakmistr

, -a m. vlakvedoucí (Bran.)

vlákno

, -a s. (6. j. -u, -ě, 2. mn. -ken) (*vlákna, -y ž., Ner.) 1. dlouze protáhlý nitkovitý útvar organi…

vlakopis

, -u m. (6. j. -e, -u) žel. tiskopis, do kt. vlakvedoucí zapisuje důležité údaje o jízdě a o posádce…

vlakotvorba

, -y ž. žel. sestavování vlaků; -tvorný příd.: v-á stanice v kt. se vlaky rozřazují a sestavují; v. …

vlakový

příd. k vlak: v-á doprava; v-é spojení; nekonečné pásy v-ého dýmu (Maj.); v-é krádeže ve vlaku; v-á …

vlakvedoucí

, -ho m. (vlakvedoucí, ž.) zaměstnanec, kt. doprovází vlak a dohlíží na dodržování dopravních pře…

zasvlakovati

dok. tech. (co) opatřit svlaky: z. bednu