vlhký (*vlhý Zey.) příd. (2. st. vlhčí, vlhčejší) nasáklý tekutinou, zprav. vodou, n. obsahující značnější množství vodních par, trochu, téměř mokrý: v. hadr; v-é dřevo; v. sníh; v. písek; v-á dlažba; ruce v-é potem; v. chlad; v. mořský vzduch; v. byt v kt. je vlhko; v. rok deštivý; přen. v. hlas (Rais) zjihlý; zř. zelené mládí, v-é za ušima (Poláč.) nezkušené; fyz. v-á pára směs syté páry s kapalinou, mokrá (tech.); meteor., zeměp. v-é podnebí se srážkami většími než vypařování, humidní (odb.); v-á oblast; přísl. vlhce: v. vytřít (linoleum) (Pujm.); v. chladné dny (John); v. se lesknoucí vlasy (Šrám.); vlhko: ve sklepích bývá v.; u vody bylo v.; podst. vlhkost v. t.