arsenovodík

[-ze-], arzenovodík, -u m. chem. plynná sloučenina arzénu a vodíku, prudce jedovatá

borovodík

, -u m. (6. j. -u) chem. sloučenina bóru s vodíkem; boran; -vodíkový příd.

bromovodík

, -u m. (6. j. -u) chem. sloučenina brómu s vodíkem, ostře zapáchající plyn; -vodíkový příd.: kyseli…

fluorovodík

, -u m. (6. j. -u) chem. sloučenina fluóru s vodíkem, bezbarvý, ostře zapáchající jedovatý plyn; -vo…

chlorovodík

, -u m. (6. j. -u) chem. plynná sloučenina chlóru a vodíku; chlorovodíkový příd.: chem. kyselina ch-…

jodovodík

, -u m. (6. j. -u) chem. sloučenina jódu s vodíkem; jodovodíkový příd.: chem. kyselina j-á vodný roz…

křemíkovodík

, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) chem. k-y sloučeniny křemíku s vodíkem; silany

kyanovodík

, -u m. (6. j. -u) chem. prudce jedovatá jednoduchá sloučenina uhlíku, dusíku a vodíku vz. HCN (v pl…

ortovodík

, -u m. (6. j. -u) jad. fyz. molekula vodíku, v kt. spiny obou atomů jsou rovnoběžné

selenovodík

[-lé-], -u m. (6. j. -u) chem. sloučenina selenu s vodíkem

sirovodík

, -u m. (6. j. -u) chem. bezbarvý, prudce jedovatý plyn odporného zápachu vznikající rozkladem anorg…

telurovodík

, tellurovodík, -u m. chem. sloučenina vodíku a teluru

uhlovodík

, -u m. (6. j. -u) chem. sloučenina uhlíku a vodíku; -vodíkový příd.: u-á řada

vodík

, -u m. chem. nejlehčí plynný prvek, kt. spolu s kyslíkem tvoří vodu, zn. H; hydrogenium: sloučeniny…

vodíkárna

, -y ž. (2. mn. -ren) výrobna vodíku

vodíkatý

příd. chem. obsahující vodík: v-á sloučenina, kyselina, sůl

vodíkový

příd. k vodík: chem. v-é jádro; v. iont; odb. v-á puma jejíž výbuch je způsoben uvolněním energie př…