vrabec (ob. brabec), -bce (nář. vrabel, -bla, Mart.) m. 1. drobný šedohnědý pták žijící v lidských sídlištích; vrabec domácí (zool.): hejno vrabců; v ust. přirovnáních: štěbetat jako vrabci pronikavě, neustále; být nepořádný, rozcuchaný jako v. velice; jíst jako v. velmi málo; rozprchnout se, jako když do vrabců střelí bleskurychle; vypravuje se (n. stěhuje se Ner.) jako v. z Čech loudavě, vůbec ne; obl. je jako ženatý v. slabý, hubený; má pod čepicí vrabce nesmeká (na pozdrav); chodit, jít s bubnem na vrabce počínat si ukvapeně, poplašeně; už to štěbetají vrabci na střeše je to už obecně známo; lepší v. v hrsti než holub na střeše (přísloví) je výhodnější mít málo, ale jisté, než mnoho, ale nejisté 2. zool. rod Passer: v. domácí; v. polní 3. kuch., potrav. (moravští) vrabci odřezky prorostlého vepřového masa upravované zprav. pečením: vrabci s bramborovými knedlíky; zdrob., zprav. expr., k 1 vrabeček (ob. brabeček), -čka (mn. 1. -čci, -čkové, 6. -čcích), vrabčík, -a (6. mn. -cích) m.