vyplatiti dok. (3. mn. -í, trp. -cen) 1. (co komu; co; co čím) dát hotové peníze jako úhradu něj. závazku (zprav. v úředním styku); (koho, 4. p.) peněžitě odměnit za službu, práci ap.: pokladník mu vyplatil u pokladny 100 Kčs; v. všechny peníze do haléře; v. mzdu; v. (žoldnéřům) žold (Olb.); v. (dceři) věno (Baar); přen. samostatnost svou draze vyplatila těžkou zkušeností (Jir.); – v. zaměstnance; pošt. zaplatit poštovné při podání zásilky: v. psaní, balík 2. (co) zaplacením získat zpět (něco zastaveného, zadrženého), zrušit závazek; (koho, 4. p.) zaplacením zprostit něj. povinnosti: v. si zastavené věci; v. směnku; Karel IV. vyplatil hrad Zvíkov ze zástavy; vyplatil penězi bratrovými svůj dluh (Svět.) zaplatil; – kdo byl bohatší, hleděl syna v. (z vojny) (Herb.); v. zajatce vykoupit 3. (koho, 4. p.) dát někomu peněžitou náhradu, podíl za něj. právo: tatínek mě vyplatí, až se bratr na statek ožení (Svob.) 4. expr. (koho, 4. p.; řidč. komu) potrestat bitím; nabít 1 (komu): rozzlobený otec vyplatil kluka na místě; to jsou hrozné nápady, které nás mohou řádně v. (Svob.) vytrestat, vymstít se nám; vyplatiti se dok. 1. (z čeho) zaplacením se zbavit něj. závazku: v. se z dluhů; zast. v. se z robot zemských (Pal.) vykoupit se 2. přinést užitek, ukázat se výnosným, rentabilním: výstava se vyplatila; obracet podruhé starý kabát se již nevyplatí; to dobrodružství se mu špatně vyplatilo vytrestalo ho; to se ti nemusí v.; ned. vypláceti, v. se