vysoký příd. (2. st. vyšší) 1. velký na výšku; jsoucí vysoko (op. nízký 1): v. strom, komín; v. dům; v-á síň; byl v-ého vzrůstu; v-á postava; v-é čelo; v-é boty; v. límec; v. koberec s dlouhým vlasem; v. břeh; v. kopec; v-é nebe; pod v-mi hvězdami (Drda); jdi nahoru na věž, na nejvyšší patro (Erb.); pohybovat se ve vyšších sférách být zasněný, nevnímat okolí; ob. má v. žlab málo jídla; je chudý; hut. v-á pec jejíž výška je několikrát větší než šířka a jež slouží k výrobě surového železa z rud; mysl. v-á zvěř jelení zvěř; v. posed umístěný ve výšce (na stromech n. na kůlech ap.), kazatelna 2; les. řidč. v. les, porost vysokokmenný; sport. skok v. do výšky; bot. bedla v-á; prvosenka vyšší; komonice nejvyšší; jaz. v-á samohláska při jejímž článkování je jazyk v horní části dutiny ústní (např. i, u); výtv. v. reliéf hautreliéf (op. nízký reliéf); meteor. v-é kupy; v-é vrstvy atmosféry 2. mající vůbec něj. rozměr na výšku: figurka v-á asi 4 cm; bratr je o něco vyšší než já 3. jsoucí v stoupající řadě na místě vzdáleném počátku; mající velkou míru něčeho, velkou hodnotu; velký 4, 11, značný (op. nízký 2): v-á rychlost; postoupit do vyšší třídy; v. krevní tlak zvýšený (med.); dosáhnout v-ého věku; v. stupeň těhotenství; – v-á cena; v. zisk; v-á pokuta; v-á produktivita práce; v-á hospodárnost výroby; v-á režie; půjčovat na v. úrok; v. dluh; nejvyšší štěstí; v. lesk; popřát volnosti v nejvyšší míře; je nejvyšší čas brzy bude pozdě; v-é léto (R. Svob.) jsoucí na vrcholu, nejplnější; v-á hra o veliké peníze, přen. odvážné, hazardní podnikání, počínání; škol. v-á škola učiliště vrcholného stupně: V-á škola zemědělská; V-á škola ekonomická; V-á škola uměleckoprůmyslová; České v-é učení technické; (dř.) vyšší dívčí škola (v Praze); sport. (v jezdectví) v-á škola; let. v-á akrobacie (letecká); fyz., elektr. v. tlak; v-á frekvence s velkým počtem kmitů; v-é napětí od 300 V do 38 000 V (zn. vn); fyziol. vyšší nervová činnost duševní činnost zprostředkovaná mozkem; psych. vyšší city; bot., zool. jsoucí na vyšším vývojovém stupni: v-é rostliny cévnaté; vyšší živočichové; bot. vyšší houby třída Eumycetes (houby vřeckaté a stopkovýtrusné); mat. vyšší matematika obsahující např. diferenciální a integrální počet ap.; zeměměř. vyšší geodézie zabývající se určováním skutečného tvaru a rozměrů Země a zobrazováním velkých částí povrchu zemského; chem. vyšší mastné kyseliny mající větší počet uhlíkových atomů (více než 5-6) 4. (o tónu, hlase ap.) mající velký počet kmitů (op. hluboký, nízký 3): v. tón, hlas; v-á poloha; v-é c; v. hlahol (Něm.) 5. (zvl. v třídní společnosti) jsoucí na hořejším stupni společenském, úředním aj. (op. podřízený, nízký 4, nižší): příslušníci tzv. vyšších vrstev; v. úředník na ministerstvu; v. hodnostář; ví se o tom na nejvyšších místech; v-á katolická hierarchie; vyšší instance; Nejvyšší sovět SSSR; nejvyšší velitel armády; v-é státní vyznamenání; v názvech starých hodností, funkcí: nejvyšší hejtman, sudí, kancléř; nejvyšší číšník, komoří; v křesťanském pojetí Nejvyšší bůh; iron. v-é c. k. vynesení (Haš.); práv. nejvyšší soud konečný v pořadu soudních stolic, poslední instance; vyšší moc neodvratitelný zásah nepředvídané okolnosti, vis maior; mezinár. práv. v-é smluvní strany; nejvyšší výhody (při uzavírání hospodářských smluv) poskytované druhé smluvní straně v témž optimálním rozsahu jako kterémukoli z ostatních států; círk. vyšší svěcení svěcení na podjáhna, jáhna, kněze a biskupa; hist. V-á porta turecká vláda v době samovlády sultánů, Turecko; (pův.) brána sultánova paláce 6. vynikající mravní hodnotou, kvalitou nad ostatní; dokonalý 1, ušlechtilý 1, 3: vyšší typ státu; mít, klást si v. cíl; v-á pracovní morálka vyspělá; přechod k vyšší společenské formě socialismu; v-á ideovost díla; vyšší smysl života; vyšší organizace práce; v-á věda, politika srozumitelná jen odborníkům; zast. mluví v-ou češtinou (Jah.) knižní 7. poněk. zast. pyšný, domýšlivý, hrdý 3: první jeho žena byla ze zemanského rodu a v-é mysli (Vrba); měl Mirko v-é srdce a pyšnou šíji (Preis.); pohrdavý, v. pohled (Šrám.) †8. v-é moře širé 1: zahyne u v-ém moři (Tyl); vyjel na v-é moře (Baar) 9. nář. (o barvě) živý, zprav. červený 1: šaty v-ch barev (Baar); Jelence vyšší ruměnec z líčka nescházel (Něm.); zpodst. vysoká, ž. mysl. vysoká zvěř: stopa po v-é; jít na v-ou; střílet v-ou; zpodst. vysoko, -a s. kniž. vysoká poloha; výška: opojení v-em (Maj.); prapor náš, o bratři, zavlá v jasném v-u (Čech); přísl. vysoce v. t., vysoko v. t.; podst. vysokost, -i ž. řidč.