zároveň přísl. 1. v stejnou dobu, v témž čase; současně, najednou 2, přitom: přišli spolu z.; odjel z. s nimi; kuchyň byla z. ložnicí; učitel a z. regenschori (Jir.); díval se zvědavě a z. bázlivě; slíbila, že jej vychová se svými dětmi z. (Zey.) společně 2. řidč. stejně jako něco, někdo: rukávy splývající téměř až k zemi s obrubou hávu z. (Čap.-Ch.); cíp od pasu z. tak vyšitý, jen něco užší (Něm.); zast. (Hus) nekojil se z. králi nadějí, že by pře jeho tak brzy urovnána býti mohla (Pal.)