zápas, -u m. (6. j. -e, -u) 1. bojové utkání, střetnutí zprav. dvou protivníků n. dvou stran o vítězství; boj 1: strhl se z. a tekla krev potyčka, bitka, šarvátka, srážka; vyzvat někoho k z-u; pustit se do z-u, v z. (Hál.); dát se v z. (Kar.); zvítězit v z-e; přemoci protivníka v z-e; podlehnout, prohrát v nerovném z-e zápolení; léta z-ů mezi národy válek; jít v z. (poněk. zast.), v z-y (Něm., zast.); býčí z-y s býky; kohoutí z-y, přen. název hry, při kt. soupeři skáčou na jedné noze a vzájemným vrážením se zahánějí n. nutí k došlápnutí na obě nohy; z. (čast. boj) na život a na smrt; heroický z. s fašismem; zoufalý z. se zdrcující převahou 2. úsilí o dosažení něčeho, přemáhání něčeho, někoho; snaha o překonání rozporů; boj 2, svár, spor 3, rozepře: volební z.; mzdové z-y dělnictva; historie z-ů dělnické třídy (Zápot.); z-y států o zahraniční trhy; z. o život národa; drama z-u za uvolnění (Jir.); myšlenkové z-y o základní pravdy lidského poznání; zř. z. pro svobodu svědomí (Jir.); z. na odvrácení válečného nebezpečí (R. právo); – odvěký z. s tmářstvím, podstoupit těžký z. s reakcí; žert. expr. z. s vidličkou a nožem (Lang.) úsilí o jejich ovládání; přen. kniž. smrtelný, poslední z. umírání, agónie; ležet ve smrtelném z-u (Tyl); být svědkem posledního z-u (Šim.); – z-y protikladů; z. mezi láskou a povinností; z. myšlenky a formy; z-y idejí 3. sport. soutěžení, boj dvou družstev n. jednotlivců v urč. druhu sportu; utkání, střetnutí: vyhrát ligový z.; hrát přípravný, odvetný, přátelský z.; výsledek z-u; z. v kopané, v házené; volejbalový, rohovnický z.; divizní, ligový z.; kvalifikační, vylučovací, tréninkový, odvetný, zahajovací z. 4. sport. sportovní odvětví, při kt. se dva soupeři střetávají a přemáhají různými chvaty a úchopy: řeckořímský z.; z. ve volném stylu volný styl; z. v džudu