zadní příd. (2. st. zadnější, zazší) 1. jsoucí, umístěný vzadu, v pozadí, na konci ap. (op. přední 1): z. plošina tramvaje; z. kola, náprava vozu; z. vchod; z. trakt budovy; z. stěna domu; z. kapsa kalhot; z. díl oděvu zadnice 2; z. nohy koně; z. řada sedadel poslední; z. stránka novin; z. část těla; zast. z. kus (Jir.) část brnění kryjící záda; pamatovat na z. vrátka, nechávat si z. vrátka otevřena zajišťovat si možnost ustoupit, volnost rozhodnout se jinak; žádná z. vrátka (Bran.) ani pomyšlení na ústup; pamatovat, myslet na z. kolečka na stáří; expr. stavět se na z. (nohy) na odpor; zeměp. Z. Indie jihoasijský poloostrov (dále od Evropy než Přední Indie); tech., motor. z. motor, brzda, světlo, pohon; loď. z. stožár; z. vaz; film. z. projekce z přístroje za promítací plochou; voj. z. voj útvar, jednotka zajišťující vojska zezadu za přesunu; z. hlídka; sport. z. vítr zezadu, do zad; publ. z. řady (fotbalového mužstva) obranné; anat. z. mozek uložený v dolní části mozkovny; jaz. z. patro měkké, vélum; z. hláska zadopatrová, velární, velára; potrav. z. maso (hovězí) z kýty, plece a hřbetu; krejč. z. steh při kt. se jehla vrací na konec předcházejícího stehu 2. (zprav. 3. st.) kniž. vzdálený 2: usedl v nejzazším rohu čítárny; nejzazší okolí (Vanč.); nejzazší budoucnost (Pražák) 3. řidč. jsoucí poslední, na konci pořadí, méně významný; podřadný, vedlejší 3: z-ější spisovatelé (Káňa); úředníci z-ějších tříd služebních (Her.); zast. ras a kat (kdysi) lidé byli z. (Wint.) 4. odb. jsoucí horší jakosti, méně kvalitní: piv. z. slad; výr. z. škrob; zeměd. z. pšenice, ječmen s menšími obilkami; mlyn. z. mouka černá (z domílky) 5. (jen 3. st.) kniž. krajní 2, extrémní: nejzazší volnost (Maj.); představitel nejzazší pravice (Sedlm.); do nejzazších důsledků provedená lidová demokracie (Zápot.); přísl. k 1 zadně (jen 2. a 3. st. (nej)zadněji, kniž. (nej)záz(e)): (pokoj) byl ještě z-ji (Svob.); dejte mi (vstupenku) třebas trochu z-ji (Ner.); (jít) co nejzáze vpravo od skupiny (Čap.-Ch.)