zahrada, -y ž. ohrazený pozemek, zprav. při obydlích, na kt. se pěstují květiny, zelenina, ovocné i okrasné stromy: pracovat na z-ě; úroda ze z-y; v babiččině světnici (je) jako v z-ě (Něm.) plno květin; užitková, zelinářská, okrasná, květinová z.; ovocná z. sad; školní, zámecká z.; hostinská z. (Čech) zahradní restaurace; botanická, zoologická z. ohrazený prostor, park, v kt. se (v podmínkách podobných přirozeným) pěstují rostliny n. chovají zvířata k účelům vědeckým i populárně naučným; Seminářská, Vrtbovská, Ledeburská aj. z. (v Praze); bás. euf. z. mrtvých, smrti, svatá z. hřbitov; přen. expr. pán rozkošné z-y turčanské (Jir.) úrodné krajiny; žert. kvítek z raráškovy z-y (Něm.) (čast. z čertovy zahrádky) dareba, uličník; bibl. getsemanská z. Getsemany; archit. francouzská z. francouzský park; anglická z. anglický park; visuté z-y terasovité; zimní z. místnost, součást obytného prostoru uzpůsobená k celoročnímu pěstování květin; zdrob. zahrádka v. t.; expr. zahrádečka (*zahrádenka Koll., Arb.), -y ž.