založiti dok. (3. mn. -í) 1. (co kam, kde) umístit za něco, mezi něco, za něčím, v něčem; vložit 1, strčit 2, zastrčit: založil si za záda podušku; z. lístek do kartotéky; pušku měl založenou v roští (Mrš.); z. ruce v bok, za hlavou, do týla; přihlížet, chodit se založenýma rukama nečinně; z. (čast. složit) ruce (v klín) přestat pracovat; zahálet; tech. z. štítky zařadit do souboru štítků; zahr., les. z. sazenice, semenáčky na přechodnou dobu uložit do půdy ap. před konečným vysazením; fot., film. vložit film n. kazetu do přístroje; naplnit kazetu neexponovaným filmem; úč. z. účetní doklad uložit, uschovat v archívu ap. 2. (co) bezmyšlenkovitě, omylem někam položit, dát, zastrčit: z. si (někam) klíč, brýle; žádost, doklady na úřadě (někam) založili 3. (co čím; co) vložením, přiložením něčeho zabránit něčemu v pohybu: z. kola vozu kameny; z. auto špalkem; z. vrata trámem †4. (co) položením překážky zatarasit, uzavřít: obklíčili ležení německé a založili mu všecky cesty (Pal.) 5. (co čím; co) vložením něčeho označit: z. si citát v knize lístkem; každou stovku listů založila barevným papírem; založená stránka 6. (komu; komu co) dát (zvířatům) píci za žebřík, do jeslí: z. kravám; z. koním seno; z. krmivo zvěři do krmelců 7. (co) dobře, pevně umístit, podložit, opřít: z. dláto, sochor, hever 8. (co) zkrátit zahnutím, přeložením okraje, zprav. látky: z. rukávy, kabát; z. si sukni v pase 9. (co) dát, položit základ k něčemu; zřídit, vytvořit: z. vinohrad, město; založení Karlovy university; z. stranu, organizaci; z. rodinu; z. si konto; z. si herbář; děti založily ve stodole oheň, požár; ob. expr. lehl si po obědě, aby založil na sádlo aby ztloustl; sport. publ. z. akci, protiútok; les. z. lesní školku 10. (co na čem; *na co Hál., *čím Jir.) vzít za základ, učinit základem, východiskem, vyjít z něčeho: měna založená na zlatě; manželství založené na vzájemné úctě a lásce; na tom založil svůj plán; politika založená na vědeckých základech 11. (co jak) dát něčemu základní ráz, charakter; pojmout 7; být založen (jak) (o člověku) mít základní povahový rys, základní charakterovou vlastnost: (autorka) založila svou práci dramaticky (Pražák); (herečka) založila v prvních aktech Maryšu příliš vášnivě (V. Mrš.); – je založen citově, rozumově, romanticky 12. hovor. (koho, 4. p.; koho, 4. p., čím) půjčit někomu peníze (zprav. na krátkou dobu), vypomoci někomu půjčkou: nemáš peníze? Já tě založím; založil mě stokorunou †13. (co) vsadit 7, dát do sázky: z. svou hlavu (Lier); sto kop bych (na to) založil (Stroup.); založiti se dok. 1. řidč. poněk. zast. vzniknout, vytvořit se: na jeho (nezmara) předním okraji se založí věnec bradavičnatých pupenů (Zoologie); hned při první schůzce konsulů založil se zárodek vzájemné nedůvěry (Sab.) 2. řidč. (čím) vypůjčit si peníze (zprav. na krátkou dobu): před týdnem jsem se jimi (penězi) založil, když jsem potřeboval na ten lék (Her.) 3. zast. a nář. (oč; ~) uzavřít sázku, vsadit se: z. se o krk (Tyl), o pět mázů vína (Herb.) *4. přičinit se, zasadit se 1: založil se ze všech svých sil o dobytí (jejího) srdce (Lier); ned. zakládati, z. se