zbytečný příd. 1. takový, kt. není potřebný, bez něhož je možno se obejít; nepotřebný: vyřadit z-é nářadí; nebrat s sebou nic z-ého; vést z-é řeči; mít z-é starosti, obavy bezdůvodné; není z-é starat se o mládež; cítit se na světě z.; nemít nikdy z-é peníze nadbytečné, přebytečné; ani chvíle jim nezbývalo z-é (Baar) volné 2. nemající smysl, význam; marný 1: z-á oběť; z-é plány, naděje; z-é vysvětlování; je z-é přít se s ním, odporovat mu; přísl. zbytečně: z. dlouhý výklad; z. se zlobit; zast. náš rolník ještě z. vzdělán není (Havl.) nadbytečně; – z. přemlouvat nadarmo; podst. zbytečnost v. t.